§ 52
(1) Voják, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předešlého stavu.
(2) Horní hranice výše náhrady škody způsobené z nedbalosti a při nesplnění povinnosti k odvrácení škody nesmí přesáhnout u jednotlivého vojáka čtyřapůlnásobek minimální mzdy. 13) Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena
a) na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů, kdy horní hranice náhrady škody nesmí přesáhnout u jednotlivého vojáka částku šestinásobku minimální mzdy, 13)
b) v opilosti, kterou si voják přivodil, nebo v důsledku toho, že vědomě užil jiné návykové látky. 14)
(3) Odpovídá-li za škodu několik vojáků, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění; způsobil-li některý z nich škodu úmyslně, odpovídá za celou škodu.
(4) Způsobil-li škodu také stát, je voják povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
------------------------------------------------------------------
13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb. a nařízení vlády č. 317/1998 Sb.
14) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb.