§ 31
Podmínky pro ukládání kázeňských trestů
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav.
(2) Voják má právo před uložením kázeňského trestu vyjádřit se k věci, navrhnout důkazy a hájit se.
(3) Služební orgán je oprávněn žádat o vysvětlení také toho, kdo podal podnět.
(4) Kázeňský trest lze uložit jen tehdy, prokáže-li se, že se voják kázeňského přestupku dopustil, a nepostačuje-li k jeho nápravě samotné projednání kázeňského přestupku. Prokáže-li se, že se voják kázeňského přestupku nedopustil, řízení se zastaví.
(5) Druh a výše kázeňského trestu musejí být úměrné povaze kázeňského přestupku a jeho následkům, míře zavinění, okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu chování vojáka, předvídanému účinku trestu na vojáka a na obnovení vojenské kázně. Přihlíží se i k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.
(6) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být vojákovi oznámeno včetně poučení o jeho právu na odvolání.