§ 18
Zvláštní dovolená
(1) Voják má nárok na zvláštní dovolenou v délce 2 kalendářních dnů při úmrtí rodiče, manžela, druha, dítěte, sourozence, pěstouna, osvojitele a na vlastní svatbu. Při živelní pohromě, která postihla vojáka nebo osoby podle věty první, má voják nárok na zvláštní dovolenou v délce 10 kalendářních dnů.
(2) Vojákovi v základní službě se před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání uděluje zvláštní dovolená v délce 10 kalendářních dnů.
(3) Doba zvláštní dovolené se započítává do doby základní nebo náhradní služby anebo vojenského cvičení.
(4) Důvody zakládající nárok na zvláštní dovolenou je voják povinen prokázat.
(5) Zvláštní dovolenou uděluje služební orgán.