§ 21
Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění
(1) Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout vyšší zisk než je zisk vyplývající ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17 a odběrateli efektivněji uspokojit potřeby. Cenové znevýhodnění se využívá k ekonomickému znevýhodnění výroby společensky nežádoucích výrobků, k omezení výroby nebo spotřeby některých výrobků, k doprodeji těžko prodejných výrobků, popřípadě ke zvýšení cen jen pro odběratele. Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění se využívá k rozlišení cen výrobků podle jejich technickoekonomické úrovně, jakosti, módnosti, efektivnosti výroby i vývozu, k podpoře rozvojových a znevýhodnění útlumových výrob, k podpoře výrob zlepšujících pracovní a životní prostředí a současně k vytváření souladu nabídky a poptávky.
(2) Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu se zabezpečováním výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a se zlepšováním vztahu vnitřních cen k cenám zahraničním. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zajištění potřebného rozsahu dodávek dosavadních výrobků 19) a výrobků standardního provedení.
(3) Cenové zvýhodnění lze uplatnit pouze pro nový výrobek. Zvýhodnění velkoobchodní ceny se provádí formou přirážky k základní velkoobchodní ceně, u obchodních a maloobchodních cen jejich zvýšením. Cenové znevýhodnění se povinně uplatňuje i u výrobků již vyráběných, a to jako srážka z ceny, za kterou se výrobek dodává, kromě případů, kdy se podle odstavce 7 nebo podle rozhodnutí cenového orgánu místo srážky uplatní cenový odvod 20) z velkoobchodní ceny.
(4) Pro uplatňování cenového zvýhodnění a znevýhodnění stanoví ústřední cenové orgány, v souladu s vývojem na vnitřním a zahraničních trzích, podrobnější podmínky, zejména rozsah využívání cenového zvýhodnění a znevýhodnění, jeho maximální, popř. minimální výši a maximální dobu platnosti cenového zvýhodnění. 19)
(5) Podmínkou uplatnění cenového zvýhodnění podle odstavce 4 je souhlas jednotlivých odběratelů s jeho uplatněním a výší.
(6) Cenové zvýhodnění formou dvojích cen, t. j. vyšší cena pro výrobce a nižší (základní) cena pro odběratele, se uplatní u výrobků, které umožňují vysoký ekonomický nebo jiný společenský přínos a uplatnění zvýhodněných cen i pro odběratele by ztěžovalo jejich široké využívání. Cenové znevýhodnění, t. j. vyšší ceny pro odběratele, se uplatní v případech, kdy je potřebné působit na odběratele, aby lépe zhodnocovali materiálové zdroje výroby, nebo jde-li o společensky žádoucí zaměření poptávky.
(7) Cenový odvod místo srážky za cenové znevýhodnění 21) provádí výrobní organizace bez zvláštního rozhodnutí cenového orgánu vždy, jde-li o
a) výrobky odvětví potravin zařazené při hodnocení jakosti do nejnižšího stupně jakosti nebo výrobky podléhající certifikaci, kterým nebyl vydán nebo byl odňat certifikát, 22) které jsou dodávany do tržních fondů,
b) výrobky, které nebyly podle uzavřených smluv dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do nejnižšího stupně jakosti,
c) výrobky znevýhodněné formou vyšší ceny pro odběratele podle odstavce 6.
(8) Základem pro výpočet cenového odvodu je stanovená základní velkoobchodní cena upravená o přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek.
(9) Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění se neuplatňuje
a) u dovážených výrobků, kromě spotřebních výrobků dodávaných do tržních fondů,
b) u výrobků, na které jsou poskytovány dotace k velkoobchodním cenám ze státního rozpočtu, kromě cenového znevýhodnění potravinářských výrobků a výrobků označených za krmivo se sníženou jakostí,
c) na objem vyvážených výrobků,
d) na výrobky spotřebovávané uvnitř organizace,
e) u dílů a náhradních dílů,
f) u výrobků zařazených do smluvních cen, kromě cenového znevýhodnění výrobků hodnocených podle jakosti.