§ 44
Vyztužování vodorovných a úklonných
důlních děl
(1) Volné prostory za výztuží musí být zabezpečeny proti uvolňování a vypadávání horniny. V důlních dílech nebezpečných ujetím hornin musí být tyto prostory založeny.
(2) V plynujících dolech a v uhelných dolech ve slojích náchylných k samovznícení musí být volné prostory za výztuží vyplněny hlušinou nebo jiným vhodným materiálem (§ 181).
(3) V pevných a soudržných horninách, kromě míst ohrožených zvýšenými horskými tlaky a na uhelných dolech také míst křižování nebo odbočování důlních děl, mohou být důlní díla ražena a ponechána bez výztuže, pokud v nich nehrozí nebezpečí pádu horniny.
(4) Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena
a) kombajny,
b) v oblastech s nebezpečím důlních otřesů nebo průtrží hornin, uhlí a plynů,
c) o hrubém profilu větším než 20 m2 nebo
d) s úklonem větším než 10°,
se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při uzavřené výztuži přibližně po 120° na obvodu a při otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích.