Článek 4
Konzulární úředník je rovněž oprávněn, pokud níže uvedené právní úkony a smlouvy neodporují právním předpisům přijímajícího státu, notářskou formou sepisovat nebo ověřovat v přijímajícím státě
a) právní úkony a smlouvy mezi občany vysílajícího státu, jakož i jednostranné právní úkony těchto osob, pokud na podkladě těchto právních úkonů a smluv nedochází ke vzniku, změnám nebo zániku práv na nemovitosti ležící v přijímajícím státě;
b) závěti nebo jiná prohlášení týkající se dědictví občanů vysílajícího státu;
c) právní úkony a smlouvy týkající se výlučně majetku ve vysílajícím státě nebo zde projednávaných záležitostí, bez ohledu na státní občanství stran.