§ 39.
(1) Z úřední moci buď ošetřovatel přeložen do dočasné výslužby, když pro nemoc déle než rok jest nepřítomen ve službě a nejsou dány podmínky, aby byl ihned přeložen do výslužby trvalé.
(2) Při počítání jednoročního trvání nepřítomnosti ve službě pro nemoc nepokládá se doba dovolené ztrávená mezi nemocí za přerušení nemoci. Konal-li ošetřovatel mezi nemocí činnou službu, považuje se tato služba jen tehdy za přerušení nemoci, dosahuje-li období činné služby nejméně poloviny délky, bezprostředně předcházejícího období nemoci. V tomto případě se počítá jednoroční doba nemoci teprve od konce služby konané mezi oběma obdobími nemoci. Bylo-li období činné služby kratší, jednotlivé oddíly nemoci při stanovení jednoročního trvání nemoci se sečítají.