§ 12.
Služební povinnosti.
(1) Ošetřovatelé jsou povinni konati práce jim uložené věrně, pilně a poctivě podle nejlepšího vědomí a svědomí a osvojiti si potřebné k tomu vědomosti a zručnosti. K nemocným povinni jsou chovati se šetrně a vlídně, k svým představeným uctivě a býti jejich rozkazů poslušni. Ve službě i mimo ni jsou povinni chovati se slušně a čestně a zachovávati mlčenlivost o věcech služebních; povinnost mlčenlivosti o věcech služebních trvá nezměněně i ve výslužbě nebo po zrušení služebního poměru. Přísně jest ošetřovatelům zakázáno, aby od stran vzhledem ke svým služebním výkonům přijímali dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.
(2) Jejich pracovní doba se určuje podle potřeby služby.
(3) Ošetřovatelé ručí za statek jim svěřený a za každou škodu jejich zaviněním ústavu způsobenou. Náhrady budou stanoveny pořadem služebním.
(4) Ošetřovatelé jsou povinni v ústavu bydliti a se stravovati. Za stravu platí ústavu náhradu, jež bude stanovena každoročně ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem financí.
(5) Ošetřovatelům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Ošetřovatelé nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.
(6) Ošetřovatelé jsou povinni veškerá svá podání ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.