§ 1
(1) Národní podniky podléhají do 30. června 1949 poplatkovému ekvivalentu z nemovitého jmění, které na ně při jejich zřízení nebo jiném vzniku bylo převedeno nebo přešlo, počínajíc dnem, k němuž na ně bylo jmění převedeno nebo přešlo. Není-li tento den prvním dnem kalendářního čtvrtletí, počíná se ekvivaletní povinnost prvním dnem nejblíže následujícího kalendářního čtvrtletí.
(2) Bylo-li převedeno nebo přešlo-li nemovité jmění na národní podnik po jeho zřízení (vzniku) a nepodléhal-li převod (přechod) nemovitostnímu poplatku nebo byl-li od něho osvobozen, platí o vzniku ekvivalentní povinnosti týkající se tohoto jmění obdobně ustanovení odstavce 1.
(3) Národním podnikům se z jejich nemovitého jmění předepíše poplatkový ekvivalent připadající na dobu od 1. ledna do 30. června 1949 jako zvýšení poplatkového ekvivalentu za rok 1948. Z nemovitého jmění, které bylo na národní podniky převedeno nebo přešlo k 1. lednu 1949 nebo později, nebude poplatkový ekvivalent vybrán. Částky zaplacené z takového jmění, pokud nebudou přeúčtovány na nedoplatky poplatkového ekvivalentu z jiného jmění téhož národního podniku, nebudou však vráceny.
(4) Od národních podniků, které byly zřízeny nebo vznikly teprve dnem 1. ledna 1949 nebo později a od komunálních podniků zřízených podle zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, nebude poplatkový ekvivalent požadován. Nebudou však vráceny částky zaplacené za první pololetí 1949 ze jmění, které na tyto národní podniky nebo komunální podniky bylo převedeno nebo přešlo.