§ 12
Nárok na vrácení daně
(1) Plátci mají nárok na vrácení daně v případě
a) vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti, 8)
b) převzetí na sklad zdaněných vybraných výrobků určených pro výrobu nových vybraných výrobků, jež jsou předmětem daně,
c) vrácení vybraných výrobků nepřevzatých odběratelem zpět výrobci,
d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu odběrateli vrátili.
(2) Nárok na vrácené daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků vyskladněných v tuzemsku v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději však do šesti měsíců ode dne předložení daňového přiznání za měsíc, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. V případě uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) je nedílnou součástí daňového přiznání daňový doklad podle § 10 odst. 6 potvrzující, že vybrané výrobky byly vyvezeny.
(3) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou podmínky pro vrácení daně při dodávkách vybraných výrobků osobám jiných států, které požívají výsad podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů. 19)
(4) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob uplatňování nároku na vrácení daně z vybraných výrobků poskytovaných osobám při přechodu státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky.
(5) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.