CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 213/1992 Sb. Zákon o spotřebních daních § 10 - Vystavování daňových dokladů

§ 10 - Vystavování daňových dokladů

213/1992 Sb. Zákon o spotřebních daních

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vyskladnění vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, a daňové identifikační číslo plátce,

b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, a daňové identifikační číslo odběratele,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód nomenklatury celního sazebníku,

d) částku daně,

e) datum vyskladnění.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků provedené orgány celní správy.

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o odběrateli uvedou slovo "škoda" a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně provedené v souladu s § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.

(5) Při dovozu vybraných výrobků plní pro účely tohoto zákona návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 a daňového přiznání podle § 13; při vývozu funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).

(6) Při vyskladnění vybraných výrobků uvedených v § 35 podle § 2 písm. f) bodu 4 plátce není povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 1. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(7) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).

(8) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.