7. Zkoušky
7.1 Mechanické zkoušky
7.1.1 Všeobecné požadavky
7.1.1.1 Pokud tato příloha nestanoví jinak, mechanické zkoušky se provádějí dle těchto norem:
EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;
EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;
EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;
EURONORM 11-80: zkouška tahem pro ocelové plechy a pásy tloušťky od 3 mm;
EURONORM 12-55: zkouška ohybem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;
EURONORM 45-63: zkouška rázem v ohybu na zkušební tyči s vrubem na dvou opěrách.
7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2 Druhy zkoušek a jejich kritéria
Každá zkušební lahev se podrobí jedné zkoušce tahem v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém směru, a pokud to umožňuje tloušťka stěny, třem zkouškám rázem v ohybu na zkušebních tyčích šířky minimálně 5 mm. Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu se odeberou v příčném směru. V případě, že tloušťka stěny nebo průměr lahve neumožňuje v příčném směru odebrat zkušební tyče široké alespoň 5 mm, odeberou se zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu v podélném směru.
7.1.2.1 Zkouška tahem
7.1.2.1.1 Zkušební tyč musí odpovídat ustanovením:
- kapitoly 4 normy EURONORM 2-80, je-li její tloušťka rovná 3 mm nebo větší,
- kapitoly 4 normy EURONORM 11-80, je-li její tloušťka menší než 3 mm. V tomto případě bude měřená šířka a délka zkušební tyče 12,5 mm, resp. 50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.
7.1.2.1.2 Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu, nesmějí být obrobeny.
7.1.2.1.3 Tažnost vyjádřená v procentech nesmí být menší než:
3
25 . 10
----------
2 R
mt
Kromě toho tažnost nesmí být v žádném případě menší než:
- 14 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 2-80,
- 11 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 11-80.
7.1.2.1.4 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.
Mez hluku stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1 části I. při výpočtu lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.
Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být v závislosti na okolnostech menší
než R R nebo R
eH, eL p 0,2.
7.1.2.2 Zkouška ohybem
7.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provede na zkušebních tyčích získaných rozříznutím prstence šířky 25 mm na dvě části stejné délky, z nichž každá může mít obrobeny pouze obvodové hrany. Strany zkušební tyče odpovídající vnitřnímu a vnějšímu povrchu stěny lahve nesmějí být obrobeny.
7.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru d a na dvou válcích vzdálených od sebe d + 3 a.
Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.
7.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz schéma v příloze III).
7.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
-------------------------+------------
skutečná pevnost v tahu | hodnota n
-------------------------+------------
do 440 včetně | 2
nad 440 do 520 včetně | 3
nad 520 do 600 včetně | 4
nad 600 do 700 včetně | 5
nad 700 do 800 včetně | 6
nad 800 do 900 včetně | 7
nad 900 | 8
7.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu
7.1.2.3.1 Zkouška rázem v ohybu se provádí na zkušební tyči podle normy EURONORM 45-63.
Všechna měření vrubové houževnatosti se provádějí při teplotě 20 °C.
Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.
Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu nesmějí být rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.
7.1.2.3.2 Průměrná hodnota vrubové houževnatosti zjištěná ze tří zkoušek rázem v ohybu v podélném nebo příčném směru, jakož i každá jednotlivá zjištěná hodnota, nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v J/cm2, uvedená v tabulce 2.
Tabulka 2
---------------+------------------+-------------------
| oceli, u nichž | oceli, u nichž
| Rm není větší | Rm je větší než
| než 650 MPa | 650 MPa
+---------+--------+---------+---------
| podélný | příčný | podélný | příčný
| směr | směr | směr | směr
---------------+---------+--------+---------+---------
průměr ze tří | 33 | 17 | 50 | 25
zkušební tyčí | | | |
---------------+---------+--------+---------+---------
jednotlivá | 26 | 13 | 40 | 20
hodnota | | | |
---------------+---------+--------+---------+---------
7.2 Hydraulická zkouška na roztržení
7.2.1 Zkušební podmínky
Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení se provede ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky v závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět na pokojové teploty.
7.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 0,5 MPa/s.
Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.
7.2.2 Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
- vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
- vyhodnocení trhliny a tvaru jejich okrajů,
- ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.
7.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než hodnota daná vzorcem:
20 a R
m
P = ----------
rt D - a
7.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.
7.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
1. V případě lahví o tloušťce "a" do 13 mm:
a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;
b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;
c) trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části;
d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;
e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout středu dna lahve.
Požadavek d) však nemusí být splněn:
a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna, jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;
b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky "a".
2. V případě lahví o tloušťce "a" přesahující 7,5 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
7.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3 Cyklická únavová zkouška
7.3.1 Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.3.2 Cyklická únavová zkouška se provede s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.
7.3.3 Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.
Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.
Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce 3:
Tabulka 3
---------------------------------+--------+-------------------
Maximální použitý přetlak | P | 2/3 P
| h | h
---------------------------------+--------+-------------------
Minimální počet cyklů | 12 000 | 80 000
---------------------------------+--------+-------------------
Maximální počet cyklů za minutu | 5 | 12
---------------------------------+--------+-------------------
Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.
Zkouška se považuje za vyhovující, když lahev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž dojde k úniku kapaliny.
7.4 Hydraulická zkouška
7.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
7.4.2 Lahev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
7.4.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.
7.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.
7.5 Kontrola homogenity lahve
Touto zkouškou se ověří, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
7.6 Kontrola homogenity dávky
Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.
7.7 Kontrola dna
Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vylepší pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
Lahev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.