7. Zkoušky
7.1 Mechanické zkoušky
7.1.1 Všeobecné požadavky
7.1.1.1 Pokud není v této příloze stanoveno jinak, provádějí se mechanické zkoušky podle těchto norem:
a) zkouška tahem: EURONORM 2-80, je-li tloušťka zkušebních tyčí 3 mm a více, nebo EURONORM 11-80, je-li tloušťka zkušebních tyčí menší než 3 mm;
b) zkouška ohybem: EURONORM 6-66, je-li tloušťka zkušebních tyčí 3 mm a více, nebo EURONORM 12-55, jeli tloušťka zkušebních tyčí menší než 3 mm.
7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti základního materiálu a svarů přetlakem namáhaných plášťů lahví na plyny se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
7.1.2.1 Každá lahev odebraná jako vzorek se podrobí těmto zkouškám:
a) V případě lahví, které mají pouze obvodové svary (lahve ze dvou částí). na zkušebních tyčích odebraných z míst podle obrázku 1 dodatku 3 této přílohy:
1 zkouška tahem základní materiál v podélném směru lahve
(a); nebo, pokud to není možné, v
obvodovém směru;
1 zkouška tahem kolmo k obvodovému svaru (b);
1 zkouška ohybem na rubu obvodového svaru (c);
1 zkouška ohybem na líci obvodového svaru (d);
1 makrostrukturní zkouška na řezu svarem.
b) V případě lahví s podélnými a obvodovými svary (lahve ze tří částí) na zkušebních tyčích odebraných z míst podle obrázku 2 dodatku 3 této přílohy:
1 zkouška tahem základní materiál válcové části v podélném
směru (a); nebo, pokud to není možné, v
obvodovém směru;
1 zkouška tahem základní materiál ze dna (b);
1 zkouška tahem kolmo k podélnému svaru (c);
1 zkouška tahem kolmo k obvodovému svaru (d);
1 zkouška tahem na rubu podélného svaru (e);
1 zkouška tahem na líci podélného svaru (f);
1 zkouška tahem na rubu obvodového svaru (g);
1 zkouška tahem na líci obvodového svaru (h);
1 makrostrukturní zkouška na řezu svarem.
7.1.2.1.1 Zkušební tyče, které nejsou dostatečně rovné, musí být narovnány lisováním za studena.
7.1.2.1.2 Na všech zkušebních tyčích, které obsahují svar, musí být svar zarovnán k odstranění jeho převýšení.
7.1.2.2 Zkouška tahem
7.1.2.2.1 Zkouška tahem na základním materiálu
7.1.2.2.1.1 Postup provedení zkoušky tahem je určen příslušnou normou podle bodu 7.1.1.1
Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu stěny lahve, nesmějí být obrobeny.
7.1.2.2.1.2 Zjištěné hodnoty meze kluzu se musí přinejmenším rovnat nejmenším hodnotám zaručeným výrobcem lahví.
Zjištěné hodnoty pevnosti v tahu a tažnosti základního materiálu musí být v souladu s normou EURONORM 120-83 (tabulka III).
7.1.2.2.2 Zkoušky tahem na svarech
7.1.2.2.2.1 Zkouška tahem ve směru kolmém na svar se musí provádět na zkušební tyči se zúženým průřezem šířky 25 mm a délky sahající 15 mm za okraje svaru, jak je znázorněno na obrázku v dodatku 4. Za touto středovou částí se šířka zkušební tyče musí postupně zvětšovat.
7.1.2.2.2.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu se musí přinejmenším rovnat hodnotě zaručené pro základní materiál, bez ohledu na to, ve kterém místě středové části se zkušební tyč přetrhne.
7.1.2.3 Zkouška ohybem
7.1.2.3.1 Postup provedení zkoušky ohybem je určen příslušnou normou EURONORM podle bodu 7.1.1.1. Zkouška ohybem se však musí provádět na zkušební tyči šířky 25 mm orientované ve směru kolmém na svar. Při zkoušce musí být trn umístěn v ose svaru.
7.1.2.3.2 Na zkušební tyči se nesmějí objevit praskliny, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz obrázek 2 dodatku 5).
7.1.2.3.3 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.
Tabulka 3
------------------------+------------------
skutečná pevnost v tahu | hodnota n
R v MPa |
mt |
------------------------+------------------
do 440 včetně | 2
nad 440 do 520 včetně | 3
nad 520 | 4
------------------------+------------------
7.2 Hydraulická zkouška na roztržení
7.2.1 Zkušební podmínky
Lahve podrobované této zkoušce musí být opatřeny nápisy, jejichž umístění se předpokládá na přetlakem namáhaném plášti lahve.
7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.
7.2.2 Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých kritérií:
7.2.2.1.1 Vzrůst objemu lahve, který se rovná:
- u lahví o objemu od 6,5 l objemu vody spotřebované od počátku zvyšování přetlaku do okamžiku roztržení lahve,
- u lahví o objemu do 6,5 l rozdílu mezi objemem lahve na začátku a na konci zkoušky.
7.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejich okrajů.
7.2.3 Minimální zkušební požadavky
7.2.3.1 Naměřený přetlak při roztržení (Pr) nesmí být za žádných okolností menší než 9/4 zkušebního přetlaku (Ph).
7.2.3.2 Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:
- 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,
- 17 %, je-li délka lahve rovná jejímu průměru nebo menší.
7.2.3.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.
7.2.3.3.1 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být pod určitým úhlem skloněny vůči rovině průměru a po celé své tloušťce musí vykazovat kontrakci.
7.2.3.3.2 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3 Hydraulická zkouška
7.3.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení zkušebního přetlaku.
7.3.2 Lahev musí zůstat pod zkušebním přetlakem dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak neklesá a že lze zaručit těsnost lahve.
7.3.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat známky trvalé deformace.
7.3.4 Lahve, které při zkoušce nevyhoví, musí být vyřazeny.
7.4. Nedestruktivní kontrola
7.4.1 Kontrola prozářením (rentgenovými paprsky)
7.4.1.1 Svary se podrobují rentgenografické kontrole podle specifikace ISO R 1106-1969, třída B.
7.4.1.2 Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.
Při použití stupňovitého a dírkového indikátoru nesmí být průměr nejmenšího viditelného otvoru větší než 0,25 mm.
7.4.1.3 Vyhodnocování rentgenogramů svarů se musí provádět na originálních filmech postupem doporučeným v normě ISO 2504-1973, odstavci 6.
7.4.1.4 Nejsou přípustné tyto vady:
- trhliny, vadné svary nebo nedostatečně provařené svary.
Za nepřípustné se považují tyto vměstky:
- podlouhlý vměstek nebo skupina okrouhlých vměstků v řadě, je-li jejich délka (po délce svaru rovné 12 a) větší než 6 mm,
- plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který je od kteréhokoli jiného plynového vměstku vzdálený více než 25 mm,
- kterýkoli jiný plynový vměstek o rozměru větším než a/4 mm,
- plynové vměstky ležící po délce svaru 100 mm, je-li jejich celková plocha na všech snímcích větší než 2 a mm2.
7.4.2 Makrostrukturní kontrola
Makrostrukturní kontrola celého příčného řezu svaru provedená na kysele leptaném výbrusu musí vykázat úplné protavení a nesmí odhalit jakékoli chyby ve spojení nebo podstatné vměstky či jiné vady.
7.5 Kontrola vnějšího povrchu svaru
7.5.1 Tato kontrola se provádí po dokončení svaru. Kontrolovaný povrch svaru musí být dobře osvětlen a musí být očištěn od mastnoty, prachu, zbytku okují a jakýchkoli ochranných povlaků.
7.5.2 Přechod svarového kovu do základního materiálu musí být hladký, bez vrubů. Na povrchu svaru a na sousedních površích materiálu nesmí být trhliny, vruby nebo porézní místa. Povrch svaru musí být pravidelný a hladký. V případě tupého svaru nesmí být převýšení větší než 1/4 šířky svaru.