§ 5
Druhy kalkulací
(1) Podle funkce, kterou předběžná kalkulace plní, se rozlišují kalkulace
a) plánová,
b) operativní,
c) propočtová.
(2) Plánová kalkulace vyjadřuje průměrné předem stanovené vlastní náklady na kalkulační jednici v plánovacím období.
(3) Operativní kalkulace vyjadřuje předem stanovené vlastní náklady na kalkulační jednici v konkrétních technických, technologických, ekonomických a organizačních podmínkách určených technickou přípravou výroby pro uskutečňování výkonu počínaje datem, ke kterému byly sestaveny.
(4) Propočtová kalkulace vyjadřuje předběžně stanovené vlastní náklady kalkulační jednice v případech, kdy nejsou k dispozici dostatečně spolehlivé a podrobné podklady pro operativní nebo plánovou kalkulaci, přičemž je nutno pro potřeby rozhodování znát náklady na výkon, popřípadě další složky ceny výkonu, v časovém předstihu.
(5) Výslednou kalkulací se zjišťují skutečné vlastní náklady kalkulační jednice po jejím dokončení.
(6) Předběžná a výsledná kalkulace vlastních nákladů téže kalkulační jednice musí být srovnatelná co do vymezení kalkulační jednice, obsahu a členění položek kalkulačního vzorce a rozvrhování nepřímých nákladů.
(7) Kalkulace se sestavuje jako:
a) průběžná, v níž se spotřebované polotovary vlastní výroby nebo jiné výkony z předchozích stupňů nebo fází výroby, či jiné činnosti, uvádějí v členění stanovených kalkulačních položek nákladů;
b) postupná, v níž se spotřebované polotovary vlastní výroby nebo jiné výkony z předchozích stupňů nebo fází výroby, nebo jiné činnosti, uvádějí v kalkulaci dalších stupňů nebo fází v samostatné (komplexní) kalkulační položce, například v položce "Polotovary vlastní výroby", "Výkony mechanizmů", popřípadě "Poddodávky" nebo "Hodinová sazba", pro něž se sestavuje samostatná kalkulace.