Článek 34
1. Doby zaměstnání (pojištění) a doby postavené jim na roveň - včetně dob, na nichž se zakládají dávky uvedené v článku 14 odstavci 2 - získané přede dnem podpisu Úmluvy, považují se za doby získané podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území měla osoba, které náleží nárok na dávky důchodového zabezpečení, v den podpisu trvalé bydliště.
2. Dávky důchodového zabezpečení - včetně dávek uvedených v článku 14 odstavci 2 - na něž vznikl nárok přede dnem podpisu Úmluvy, stanoví a vyplácí za podmínek a ve výši podle právních předpisů pro něj platných orgán sociálního zabezpečení (pojištění) té smluvní strany, na jejímž území měl oprávněný v den podpisu trvalé bydliště. To platí i tehdy, jestliže orgán sociálního zabezpečení (pojištění) druhé smluvní strany stanovil oprávněnému dávku ještě před účinností Úmluvy. Byl-li důchod přiznán a vyplácen již před účinností Úmluvy orgánem příslušným podle Úmluvy, bude se nadále vyplácet beze změny.
3. Do jednoho měsíce po účinnosti této Úmluvy odevzdají si obě strany navzájem seznamy důchodů přiznaných a vyplácených před účinností Úmluvy do druhého státu, které má vyplácet podle ustanovení odstavce 2 orgán příslušný podle důchodcova bydliště. Je-li dosavadní důchod uvedený v seznamu vyšší než důchod, který by příslušel oprávněnému podle ustanovení této Úmluvy, bude přejímající smluvní strana vyplácet důchod i nadále v dosavadní výši.
4. Smluvní strany nebudou navzájem požadovat náhradu z důvodu započtení doby zaměstnání (pojištění), vyměření a vyplácení důchodů podle ustanovení tohoto článku.