Článek 20
1. Orgány sociálního zabezpečení (pojištění) i ostatní příslušné orgány obou smluvních stran poskytují si při provádění této Úmluvy navzájem pomoc ve stejném rozsahu, jako by šlo o provádění vlastních právních předpisů o sociální politice.
2. Žádosti o dávky a jiná podání (opravné prostředky atd.) je možno podat u příslušného orgánu kterékoli smluvní strany. Žádost podaná u příslušného orgánu jedné smluvní strany se považuje za současně podanou i u druhé strany.
3. Je-li při uplatnění nebo určení nároků podle této Úmluvy nebo pro výplatu dávek třeba lékařské prohlídky účastníka zdržujícího se na území druhé smluvní strany, potvrzení o žití nebo zjištění jiných údajů nebo objasnění okolností, vykoná šetření orgán příslušný podle místa pobytu na požádání orgánu, povinného stanovit nebo vyplácet dávku, a výsledky šetření, popřípadě zjištěné údaje oznámí orgánu, který o ně požádal.
4. Na žádost orgánu sociálního zabezpečení (pojištění) jedné smluvní strany jedná orgán sociálního zabezpečení (pojištění) jako zmocněnec za účelem uplatnění a vymáhání pohledávek vyplývajících z právních předpisů o sociálním zabezpečení (pojištění), které si žádající orgán přeje uplatnit proti fyzické nebo právnické osobě, jejíž bydliště, popřípadě sídlo je na území druhé smluvní strany.
5. Smluvní strany nebudou navzájem uplatňovat nároky na úhradu nákladů činnosti nebo služeb konaných podle tohoto článku.