Čl. 23.
1. Rumunsko přijímá zásady prohlášení Spojených národů z 5. ledna 1943 a vrátí majetek odvlečený z území kteréhokoliv ze Spojených národů.
2. Povinnost vrátiti majetek se vztahuje na všechen zjistitelný majetek, který jest nyní v Rumunsku a který byl některou z mocností osy odvlečen násilím nebo donucením z území kteréhokoliv ze Spojených národů, bez ohledu na případné pozdější převody, jimiž nynější držitel takového majetku nabyl jeho držby.
3. Vláda mající nárok na vrácení a rumunská vláda mohou uzavříti dohody, které nahradí ustanovení tohoto článku.
4. Rumunská vláda vrátí majetek uvedený v tomto článku v dobrém stavu a ponese všechny s tím v Rumunsku spojené výlohy za práci, materiál a dopravu.
5. Rumunská vláda bude spolupracovati se Spojenými národy při vyhledávání a vrácení majetku podléhajícího vrácení podle tohoto článku a učiní na svůj náklad všechna k tomu potřebná opatření.
6. Rumunská vláda učiní nutná opatření, aby byl vrácen majetek uvedený v tomto článku, který jest držen v kterékoliv třetí zemi osobami podléhajícími rumunské pravomoci.
7. Žádosti za vrácení majetku budou odevzdány rumunské vládě vládou země, z jejíhož území byl majetek odvlečen, při čemž se rozumí, že na železniční vozový park bude se pohlížeti jako by byl odvlečen z území, jemuž původně náležel. Žádosti bude možno podávati do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
8. Průvodní břemeno identifikovati majetek a dokázati vlastnictví k němu jde k tíži vlády, uplatňující nárok, a břemeno důkazu, že majetek nebyl odvlečen násilím nebo donucením, připadá vládě rumunské.