§ 7.
(1) Pokud není v odstavci 2 a § 8 výslovně jinak ustanoveno, zahrnují úrokové sazby pro zápůjčky (úvěry), stanovené v tabulkách 4 až 6, vše, co závod (hlavní, pobočný) peněžního ústavu (peněžního podniku) smí ze zápůjčky na dlužníku, pokud se týče na uchazeči o úvěr, nejvýš požadovati, dáti si slíbiti nebo přijmouti od něho na úroku a vedlejším plnění.
(2) Ústavy lidového peněžnictví smějí sazby, jimiž jsou při poskytování zápůjček (úvěrů) podle tabulky 4 obmezeny, překroční až o 1/2%, dokud jsou nuceny používati peněz vypůjčených od peněžních ústavu aspoň v míře 25% vkladů, které jsou u nich podle jejich poslední, řádně sestavené bilance (celoroční, pololetní) uloženy.
(3) Úroky smějí býti počítány jen z těch částek zápůjčky (úvěru), jichž bylo skutečně použito.
(4) Jde-li o úvěr aspoň 250.000 K a souhlasí-li s tím dlužník, smějí býti z povoleného úvěru čerpané částky připisovány na vrub zvláštního účtu, který kromě částek určených ke splácení úvěru a dlužníkem výslovně za takové označených nesmí vykazovati jiných obratů. Zatížení tohoto zvláštního účtu a převod na běžný účet nesmí však býti provedeny již ke dni, kdy byl úvěr povolen (vyměřen), nýbrž teprve ke dni, kdy bylo úvěru použito, a to vždy ve výši použité částky. Dojde-li úhrada, určená k předčasnému splacení úvěrové částky nebo jejího dílu, a je-li za takovou označena, připíše se tato úhrada k dobru zvláštního účtu a příslušná část povoleného (vyměřeného) úvěru zanikne. Došlé platby, kterých má býti dlužník oprávněn opět použíti, smějí býti připsány k dobru jen na běžném účtě. Při určování hranice 250.000 K jest vycházeti z původně povolené (vyměřené) úvěrové částky.
(5) Pod následky podle § 25, odst. 2 a § 28 jest zakázáno obcházeti ustanovení předešlých odstavců jakýmkoli způsobem, zejména tím, že pro zvýšení výnosu směnečných úvěrů stanoví se při obnovování směnek jiná než obvyklá období; že ve směnce, dlužním úpisu neb jiném dokladu o zápůjčce uvede se vyšší částka, než která byla ve skutečnosti zapůjčena; že se předstírají podmínky, za nichž jest podle odstavce 2 přípustné překročiti sazby pro zápůjčky stanovené; že poskytnutí úvěru jest vázáno na podmínku udržování nebo uložení vkladu dlužníkem; že ze zřízení jistot, jichž peněžní ústav (peněžní podnik) požaduje pro poskytnutí úvěru, plyne mu na vrub dlužníka zisk, který dohromady s úvěrovými náklady přesahuje nejvyšší úrokové i jiné sazby stanovené tímto nařízením a pod.
(6) Bez újmy ustanovení § 5, odst. 2, poslední věty jest přípustno poskytovati zápůjčky (úvěry) podle sazby nižší; rovněž jsou přípustný úmluvy peněžních ústavů (peněžních podniků) o dodržování sazeb nižších, než které jsou pro zápůjčky (úvěry) stanoveny. Totéž platí i o poplatcích, náhradách a odměnách podle § 8.