Čl.19
Prohlášení za mrtvého
(1) K prohlášení osoby za mrtvou je příslušný soud smluvní strany, jejímž občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu.
(2) Soud jedné smluvní strany může prohlásit občana druhé smluvní strany za mrtvého:
a) na návrh osoby, která chce uplatnit nárok z dědického nebo z manželského práva majetkového na nemovitost nezvěstného, která leží na území smluvní strany, jejíž soud řízení provádí, anebo
b) na návrh manžela nezvěstné osoby, který má zájem na zjištění zániku manželství a má v době podání návrhu bydliště na území smluvní strany, jejíž soud řízení provádí.
(3) Prohlášení za mrtvého podle ustanovení odstavce 2 se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem byl nezvěstný v době, kdy podle posledních zpráv byl ještě naživu.
(4) Rozhodnutí podle ustanovení odstavce 2 bude mít právní následky pouze na území smluvní strany, jejíž soud rozhodnutí vydal.
(5) Na žádost osoby mající na věci zájem, příslušný soud smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno rozhodnutí podle ustanovení odstavce 2, zruší nebo změní toto rozhodnutí, je-li to nutné s ohledem na jiné rozhodnutí vydané v této věci soudem uvedeným v odstavci 1.