§ 6
(1) Koná-li se práce v některý den uvedený v §§ 1 a 2, pokud nepřipadá na neděli, přísluší zaměstnanci za každou v tento den odpracovanou hodinu skutečně docílený výdělek, zvýšený o zvláštní příplatek, který se rovná
a) u zaměstnance pracujícího v časové mzdě jeho skutečné hodinové mzdě,
b) u zaměstnance pracujícího v úkolu nebo prémiové soustavě průměrnému hodinovému výdělku, jehož docílil v posledním ukončeném mzdovém zúčtovacím období,
c) u zaměstnance s měsíčním platem 1/200 jeho hrubého měsíčního platu.
(2) Ustanovení platných mzdových (platových) vyhlášek, platných kolektivních smluv nebo jiných ujednání o výši příplatku za práci ve sváteční dny (dny pracovního klidu), pokud odporují ustanovení odstavce 1, se zrušují.
(3) Je-li odpadlá pracovní doba delší než doba, kterou zaměstnanec v dotyčný den skutečně odpracoval, obdrží vedle odměny za odpracovanou dobu podle odstavce 1 ještě náhradu ušlého výdělku za zbývající část odpadlé doby pracovní, vypočtenou podle § 4.
(4) Učni, který pracuje v některých ze dnů vyjmenovaných v §§ 1 a 2, zvýší se stanovený týdenní (měsíční) vychovávací příspěvek o 1/48 (1/200) za každou v tento den odpracovanou hodinu.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro zaměstnance, jimž se proto, že ve svátek (památný den) pracovali, poskytne náhradní volný den. Za takový náhradní volný den jim přísluší náhrada podle ustanovení § 4.