§ 48.
Řízení před odvolacím kárným výborem.
(1) Doplnění, jež má odvolací kárný výbor za nutné, provede buď sám aneb uloží je kárnému výboru I. stolice, u něhož uložené doplnění provede zpravodaj. Při posuzování otázky, zda je nutno doplniti řízení, není odvolací kárný výbor vázán vývody obsaženými v odvolání nebo ve vyjádření představeného.
(2) Shledá-li odvolací kárný výbor nutným, aby při závěrečném projednání byli osobně slyšeni někteří svědci či znalci, uvede to v usnesení, jímž nařizuje závěrečné projednání.
(3) O nařízeném závěrečném projednání před odvolacím kárným výborem vyrozumí předseda odvolacího kárného výboru obviněného (obhájce) s poznamenáním, že se může dostaviti k závěrečnému projednání.
(4) Po zahájení závěrečného projednání podá předseda odvolacího kárného výboru nebo člen jím ustanovený přehledný obraz případu; při tom zdrží se úsudku o věci a neučiní žádných návrhů, nýbrž jen vylíčí podstatný obsah věci a dosavadní průběh, pokud jest toho zapotřebí k objasnění případu. Dále přečte nebo dá přečisti konečné usnesení kárného výboru I. stolice (zcela nebo z části) a uvede podstatné části odvolání, bylo-li podáno.
(5) Poté vyslechne se obviněný, je-li přítomen, načež následuje výslech svědků a znalců, byli-li obesláni, jakož i provedení jiných důkazů.
(6) Po provedení důkazů udělí se, bylo-li odvolání podáno, nejprve slovo obviněnému neb obhájci, jsou-li přítomni; jinak má slovo nejprve odvolací kárný žalobce. Poslední slovo náleží přítomnému obviněnému (obhájci).
(7) Na to prohlásí předseda závěrečné projednání skončeným a odvolací kárný výbor se odebéře k poradě o konečném usnesení.
(8) Zápis o závěrečném projednání sepíše zapisovatel.