§ 44.
Konečné usnesení kárného výboru po závěrečném projednání.
(1) Dospěje-li kárný výbor na základě závěrečného projednání k přesvědčení, že se obviněný dopustil některého z jednání neb opominutí, pro něž se vedlo závěrečné projednání, že mu je lze přičítati a že toto jednání neb opominutí jest pokleskem, který náleží do příslušnosti kárného výboru, učiní konečné usnesení, že obviněný jest vinen.
(2) Při volbě trestů musí kárný výbor přihlížeti k tíži poklesku, jakož i k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Vedle toho přihlíží kárný výbor též k tomu, nebyl-li snad obviněný vojenský gážista po spáchánípoklesku, kterého se týká řízení, trestán v jiném řízení před kárným výborem pro nějakýjiný poklesek; v tom případě třeba při výměře trestu přihlédnouti k zmíněnému dřívějšímu potrestání.
(3) O tom, zda a která doba řízení před kárným výborem se nezapočítává pro postup do vyšších požitků, usnáší se kárný výbor podle volného uvážení, přihlížeje zejména k průtahům v řízení, které zavinil obviněný.
(4) Konečné usnesení vyhotoví písemně předseda nebo člen kárného výboru jím určený, podle potřeby za pomoci zpravodajovy; písemné vyhotovení, jež podepíše předseda a zpravodaj, musí obsahovati:
a) pojmenování kárného výboru, jméno předsedy a členů kárného výboru, kárného žalobce, zpravodaje a obhájce,
b) jméno obviněného, jeho vojenskou hodnost, kmenové těleso (evidenční úřad), služební přidělení, vojenský poměr, den a rok narození, stav rodinný a domovskou příslušnost,
c) označení poklesků, které byly odkázány k závěrečnému projednání,
d) den a místo závěrečného projednání,
e) výrok o vině a trestu, jakož i o tom, zda a která doba řízení před kárným výborem se pro postup do vyšších požitků nezapočítává, po případě výrok o zproštění obviněného,
f) odůvodnění.