§ 36.
Obhájce.
(1) Obviněný může míti v řízení před kárným výborem buď obhájce, kterého si zvolil sám (obhájce přibraný), nebo obhájce, který mu byl ustanoven velitelstvím (úřadem), u něhož jest zřízen kárný výbor (obhájce určený); přibraný obhájce může býti zvolen již za vyšetřování, určený obhájce ustanovuje se teprve pro závěrečné projednání.
(2) Přibraným obhájcem může býti vojenský gážista (v činné službě i mimo činnouslužbu), jakož i ten, kdo je obhájcem ve věcech trestních (i když není vojenským gážistou mimo činnou službu).
(3) Obhájce obviněným přibraný není povinen převzíti obhajobu. Je-li vojenským gážistou v činné službě, nesmí převzíti obhajobu, pokud k tomu nesvolí jeho představené velitelství (úřad); míní-li tedy převzíti obhajobu, musí nejprve požádati své představené velitelství (úřad) za souhlas. Tento souhlas může mu býti odepřen jen tehdy, je-li ve službě nepostradatelný.
(4) Z vojenských gážistů v činné službě buďte obviněným zpravidla jako obhájci přibíráni pouze vojenští gážisté, kteří jsou službou přiděleni v místě posádky, v níž je zřízen kárný výbor.
(5) Není-li obhájce obviněným přibraný vojenským gážistou v činné službě, musí kárnému výboru předložiti plnou moc podepsanou obviněným.
(6) Obhájce přibraný může býti obviněným zaměněn, nezdrží-li se touto změnou řízení.
(7) Obhájcem určeným může býti jen vojenský gážista v činné službě, který koná službu v sídle kárného výboru, u něhož se koná závěrečné projednání, a to pokud možno z vojenských gážistů práva znalých.
(8) Obhájce z vojenských gážistů v činné službě nemá míti hodnost vyšší nežli předseda kárného výboru.
(9) Obhájci-vojenští gážisté, kteří proti zákazu uvedenému v § 19 (6) zák. sdělí obsah spisů kárného řízení s veřejností, dopouštějí se poklesku stíhaného kázeňsky podle § 3 (1) d) bb) zák.; dopustí-li se takového poklesku jiný obhájce ve věcech trestních, buď o tom učiněno velitelstvím (úřadem), u něhož jest kárný výbor zřízen, oznámení příslušnému disciplinárnímu úřadu k dalšímu opatření. Totéž platí i tehdy, jestliže obhájci nezachovají v tajnosti podle § 21 (4) zák. toho, o čem se dozvěděli při jednání.