§ 41
(1) Prvopis notářského zápisu uschová notář, který jej sepsal.
(2) Jen tehdy může být vydán prvopis zápisu, obsahuje-li jednostranné právní prohlášení anebo žádají-li o to všichni účastníci, osvědčí-li právní zájem na vydání prvopisu a určí-li, komu má být vydán. Vydá-li notář prvopis, uschová notářské osvědčení z něho pořízené, poznamená na něm, kdy a komu byl prvopis vydán, a připojí k němu listinu, kterou byl dán souhlas k vydání prvopisu, pokud není již součástí jeho spisu. Vydávání dalších osvědčení je pak vyloučeno.
(3) Jinak smí notář vydat prvopis notářského zápisu jen soudu nebo ústřednímu nebo krajskému sboru. Vydává-li notář prvopis, který mu má být opět vrácen, založí do spisů ověřený opis, poznamená na něm, kdy a komu byl vydán prvopis, datum a číslo příkazu a uschová jej s prvopisem, když mu byl vrácen. Rovněž v jednacím rejstříku a na zápise to poznamená. Příkaz budiž připojen k ověřenému opisu a spojen v jeden celek. Než bude notáři vrácen prvopis, může, nebylo-li mu to zapovězeno soudem nebo ústředním (krajským) sborem, vydávat osvědčení z tohoto opisu; je však
povinen poznamenat, že, kdy a komu bylo osvědčení vydáno a to jak na založeném ověřeném opise, tak i na prvopise, když mu byl vrácen.