§ 28
(1) Nezná-li účastník nebo některý svědek úkonu jazyka, ve kterém se zápis sepisuje, jest třeba přibrat stálého přísežného tlumočníka. Tlumočník musí mít náležitosti způsobilého svědka.
(2) Notář jest pak povinen vyšetřit vůli účastníka tlumočníkem, podle ní sepsat zápis a dát jej tlumočníkem účastníku přeložit. Písemné vyhotovení tohoto překladu ověřené tlumočníkem budiž připojeno k notářskému zápisu.
(3) Je-li notář sám stálým přísežným tlumočníkem jazyka, o který jde, není třeba přibrat jiného tlumočníka. Notář však musí šetřit ustanovení odstavce 2.