§ 69.
Obnova řízení.
(1) Byl-li obviněný odsouzen nebo byl-li mu uložen pouze kázeňský trest, může býti obnoveno řízení v jeho neprospěch k návrhu kárného zástupce, vyjdou-li na jevo nové okolnosti nebo průkazy, které mohou samy o sobě nebo v souvislosti s dříve zjištěnými průkazy odůvodniti usvědčení obviněného a uložení kárného trestu.
(2) Zřízenec, který byl pravoplatně odsouzen ke kárnému trestu, nebo jeho zákonití dědicové mohou žádati o obnovu řízení také i po výkonu trestu, jsou-li s to uplatniti nové okolnosti nebo průkazy, které samy o sobě nebo v souvislosti s dříve zjištěnými průkazy mohou odůvodniti osvobození nebo uložení pouze kázeňského trestu nebo místo propuštění některý mírnější kárný trest.
(3) O obnově řízení, jakož i o tom, zda vzhledem k podanému návrhu na obnovu má se sečkati s provedením nálezu, rozhoduje bez ústního jednání kárná komise, která rozhodla o věci v I. stolici.
(4) Usnesení této komise může býti naříkáno stížností do 15 dnů po doručení. Stížnost dlužno podati u předsedy kárné komise I. stolice a rozhoduje o ní odvolací stolice bez ústního jednání.
(5) Povolením obnovy zrušuje se dřívější nález potud, pokud se týká toho jednání, ohledně kterého byla obnova povolena. Povolením obnovy vstupuje věc zpravidla do stavu vyšetřování. S provedením kárného nálezu budiž sečkáno.
(6) Je-li zřízenec, v jehož prospěch byla obnova povolena, opětně uznán vinným, nemůže mu býti uložen přísnější trest než mu byl uložen dřívějším nálezem. Při vyměření trestu vezme se zřetel na trest již odpykaný.
(7) Kárná komise, která povolila obnovu řízení ve prospěch obviněného, může po vyslechnutí kárného zástupce uznati ihned na osvobození nebo mírnější trest.
(8) Je-li zřízenec odsouzený ke kárnému trestu na základě obnovy řízení dodatečně osvobozen nebo potrestán kázeňským trestem, bude mu nahrazeno, co mu následkem neospravedlněného odsouzení ušlo na služebních příjmech. Byl- li zřízenec potrestán na základě obnovy řízení mírnějším kárným trestem, může mu kárná komise přiřknouti služební příjmy, jež mu ušly provedením trestu. Po smrti zřízence přísluší tato náhrada jeho pozůstalým, kteří mají právo na zaopatření, a to pokud jim ušla výživa, kterou jim byl zřízenec podle zákona povinován.