§ 4.
(1) Osoby, které 30. června 1936 mají podle § 23, odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z a n. právo zachovávati si nároky na dávky provisního pojištění placením uznávacího poplatku a pro které nenastala povinnost Ústřední bratrská pokladny k převodu podle čl. II, mohou vykonávati toto právo i za účinnosti tohoto zákona placením uznávacího poplatku Kč 3.- a sanačního příspěvku Kč 9.- na místě sanačního příspěvku členského [§ 82b)]; tyto částky se platí měsíčně předem. Nárok na invalidní (starobní) provisi vzniká jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle zákona o invalidním pojištění. Zachování nároků zaniká, jestliže osoba zachovávající si nároky zůstane se zaplacením v prodlení po 6 měsíců jdoucích po sobě nebo vstoupí-li opětně do pojištění podle tohoto zákona nebo vznikne-li povinnost k převodu.
(2) Osoby, které 30. června 1936 pokračují dobrovolně v pojištění podle § 23, odst. 2 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. nebo mají na to právo, mohou pokračovati dobrovolně v pojištění podle § 23b). Toto právo zaniká, nebylo-li do konce šestého měsíce ode dne počátku působnosti tohoto zákona zaplaceno pojistné aspoň za jeden příspěvkový měsíc.