§ 3
(1) Osobami se změněnou pracovní schopností jsou osoby, které pro trvalé poškození zdraví mají podstatně omezený výběr zaměstnání.
(2) Za trvalé poškození zdraví se považuje vrozená nebo získaná tělesná, smyslová nebo duševní vada či chorobný stav, o nichž lze podle poznatků lékařské vědy předpokládat, že potrvají déle než rok.
(3) Podstatně omezený výběr zaměstnání má osoba, která vzhledem k svému zdravotnímu stavu
a) může vykonávat zaměstnání jen po zvláštní přípravě pro povolání, nebo
b) může vykonávat dosavadní či jiné přiměřené zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo
c) není schopna vykonávat dosavadní zaměstnání, nýbrž jen jiné přiměřené méně kvalifikované, anebo
d) může vykonávat jen takové zaměstnání, které klade velmi nízké nároky na její organismus.
(4) Mladistvá osoba po dosažení věku, v němž končí povinná školní docházka, má podstatně omezený výběr zaměstnání, jestliže pro těžkou zdravotní vadu může
a) se připravovat pro povolání jen ve zvláštním zařízení státní správy, nebo
b) se připravovat nebo získat odborné vzdělání jen pro úzký okruh kvalifikovaných povolání, anebo
c) vykonávat jen takové zaměstnání, které klade velmi nízké nároky na její organismus.
(5) Podstatně omezený výběr zaměstnání má též osoba, která vzhledem k svému zdravotnímu stavu má značně ztížené obecné životní podmínky.
(6) O tom, zda jde o osobu se změněnou pracovní schopností podle ustanovení odstavců 1 až 5, rozhoduje odbor rady ONV na podkladě znaleckého posudku posudkové komise sociálního zabezpečení.