Článek 4
Určení a provozní oprávnění
1. Každá smluvní strana má právo určit jednoho nebo více leteckých podniků za účelem provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách a odvolat nebo změnit toto určení. Určení se předává druhé smluvní straně písemně diplomatickou cestou.
2. Po přijetí takového určení a žádosti od určeného leteckého podniku, v podobě a způsobem stanoveným pro provozní oprávnění, udělí letecký úřad druhé smluvní strany bez prodlení příslušné provozní oprávnění za předpokladu, že:
a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou:
i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie a
ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad,
b) v případě leteckého podniku určeného Republikou Tádžikistán:
i) je tento letecký podnik usazen na území Republiky Tádžikistán a má vydanou licenci v souladu s příslušným právem Republiky Tádžikistán a
ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Republikou Tádžikistán odpovědnou za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad.
3. Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad obvykle uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy.
4. Jakmile byl letecký podnik takto určen a oprávněn, může kdykoliv začít provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu se všemi příslušnými ustanoveními této dohody.