Preambule
Členské státy Rady Evropy a členské země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), signatáři této Úmluvy,
s ohledem na rozvoj mezinárodního pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb, který i přes své významné přínosy zvýšil možnosti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, a proto vyžaduje větší míru spolupráce daňových orgánů,
s ohledem na to, že vítají různé snahy, které se v posledních letech objevily na mezinárodní úrovni v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům, ať už bilaterální či multilaterální,
s ohledem na to, že koordinované úsilí mezi státy je nezbytné za účelem podpory všech forem správní pomoci v záležitostech týkajících se daní jakéhokoliv druhu, a to při současném zajištění účinné ochrany práv daňových poplatníků,
s ohledem na to, že mezinárodní spolupráce může hrát zásadní roli při podpoře správného stanovení daňové povinnosti a při napomáhání daňovým poplatníkům v ochraně jejich práv,
s ohledem na to, že základní principy, podle kterých má každá osoba nárok na to, aby její práva a povinnosti byly určeny v souladu s řádným právním postupem, by měly být ve všech státech uznány jako vztahující se na daňové věci, a s ohledem na to, že státy by se měly snažit chránit legitimní zájmy daňových poplatníků, včetně patřičné ochrany proti diskriminaci a dvojímu zdanění,
proto vzhledem k přesvědčení, že státy by měly provádět opatření nebo poskytovat informace s ohledem na nutnost ochrany důvěrnosti informací a při zvážení mezinárodních nástrojů pro ochranu soukromí a toků osobních údajů,
s ohledem na to, že se rozvinulo prostředí umožňující spolupráci a je vhodné, aby byl k dispozici multilaterální nástroj, který by co největšímu počtu států umožnil využít nového kooperativního prostředí a zároveň vedl k implementaci nejvyšších mezinárodních standardů spolupráce v daňové oblasti,
s ohledem na to, že mají zájem uzavřít Úmluvu o vzájemné správní pomoci v daňových věcech,
se dohodly následovně: