Článek 7
Spontánní výměna informací
(1) Smluvní strana z vlastního podnětu předá druhé smluvní straně informace, o nichž se dozvěděla, za následujících okolností:
a) prvně jmenovaná smluvní strana má důvod domnívat se, že u druhé smluvní strany může docházet ke snížení daňového výnosu;
b) daňový subjekt získá snížení daně nebo osvobození od daně v prvně jmenované smluvní straně, které by mohlo vést ke zvýšení daně nebo daňové povinnosti v druhé smluvní straně;
c) obchody mezi daňovým subjektem jedné smluvní strany a daňovým subjektem druhé smluvní strany jsou uzavírány přes jednu nebo více zemí způsobem, který může vést ke snížení daně v jedné či druhé smluvní straně, případně v obou smluvních stranách;
d) smluvní strana důvodně předpokládá, že snížení daně mohlo vzniknout umělými převody zisků mezi spojenými osobami;
e) informace poskytnuté smluvní straně druhou smluvní stranou umožní získání informací, které mohou být významné pro zjištění a stanovení daní u druhé smluvní strany.
(2) Každá smluvní strana je povinna přijmout taková opatření a provést takové postupy, které budou nezbytné pro zajištění toho, aby byly informace uvedené v odstavci 1 dostupné k předání druhé smluvní straně.