Článek 21
Ochrana osob a omezení povinnosti poskytovat pomoc
(1) Žádné ustanovení Úmluvy nebude mít vliv na práva zaručená osobám na základě právních předpisů či správní praxe dožádaného státu.
(2) S výjimkou článku 14 nebude Úmluva vykládána tak, že ukládá dožádanému státu povinnost:
a) provádět opatření v rozporu s jeho vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí, případně v rozporu s právními předpisy nebo správní praxí dožadujícího státu,
b) provádět opatření, která by byla v rozporu s veřejným pořádkem,
c) poskytovat informace, které nelze získat podle jeho vnitrostátních právních předpisů nebo správní praxe, případně podle právních předpisů nebo správní praxe dožadujícího státu,
d) poskytovat informace, které by vedly ke zveřejnění obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství, obchodního postupu, případně informací, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu s veřejným pořádkem,
e) poskytovat správní pomoc, pokud a v rozsahu, ve kterém se domnívá, že zdanění v rámci dožadujícího státu je v rozporu se všeobecně uznávanými daňovými principy nebo smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, případně v rozporu s jinou smlouvou, kterou dožádaný stát uzavřel s dožadujícím státem,
f) poskytovat správní pomoc za účelem provádění či vymáhání daňového právního předpisu dožadujícího státu nebo požadavku s tím souvisejícího, pokud předmětné ustanovení za stejných okolností diskriminuje občany dožádaného státu ve srovnání s občany dožadujícího státu,
g) poskytovat správní pomoc, pokud dožadující stát neuplatnil všechna přiměřená opatření dostupná podle jeho právních předpisů nebo správní praxe. Výjimkou jsou případy, kdy by uplatnění těchto opatření bylo nepřiměřeně obtížné,
h) poskytovat správní pomoc v případech, kdy by správní pomoc pro daný stát byla zjevně nepřiměřená s ohledem na přínosy získané dožadujícím státem.
(3) Pokud je ze strany dožadujícího státu vznesena žádost o informace v souladu s Úmluvou, je dožádaný stát povinen přijmout opatření pro získání dožádaných informací, ačkoliv nemusí tyto informace potřebovat pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předcházející větě podléhá omezením obsaženým v Úmluvě, avšak tato omezení, především včetně omezení uvedených v odstavcích 1 a 2, nebudou v žádném případě vykládána tak, že dožádaný stát je oprávněn odmítnout poskytnutí informací pouze z toho důvodu, že na jejich získání nemá žádný vnitrostátní zájem.
(4) V žádném případě nebude Úmluva, především včetně odstavců 1 a 2, vykládána tak, že dožádaný stát je oprávněn odmítnout poskytnutí informací pouze z toho důvodu, že jsou dané informace v držení banky, jiné finanční instituce, mandatáře nebo osoby jednající na základě zastoupení či zmocnění, případně z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v určité osobě.