Článek 25
Sčítání dob pojištění
(1) Při posuzování nároku na dávky v nezaměstnanosti podle právních předpisů jednoho smluvního státu se přihlíží k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu za předpokladu, že nezaměstnaný podléhal právním předpisům smluvního státu, v němž uplatňuje nárok na dávku a v posledních 12 měsících před podáním žádosti o tuto dávku byl v tomto smluvním státě pojištěn celkem nejméně 9 měsíců bez porušení předpisů o zaměstnávání cizinců.
(2) Podmínka minimální doby 9 měsíců stanovená v odstavci 1 neplatí pro ty nezaměstnané osoby, jejichž zaměstnání dohodnuté na delší než uvedenou dobu skončilo bez jejich zavinění dříve, nebo mají bydliště na území smluvního státu, podle jehož právních předpisů uplatňují nárok na dávku.