Článek 11
Dávky
(1) Osoba, která získala nárok na dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu, obdrží na území druhého smluvního státu
1.1 věcné dávky od instituce tohoto druhého smluvního státu podle jeho právních předpisů tak, jako by tam byla pojištěna, avšak jen v nezbytném rozsahu, pokud stav osoby vyžaduje neodkladné poskytnutí takových dávek,
1.2 peněžité dávky přímo od kompetentní instituce prvního smluvního státu podle jeho právních předpisů, avšak jen v případech, je-li to nutné a odůvodněné, ledaže by výplatu těchto dávek převzala na sebe instituce druhého smluvního státu a poskytovala je v nezměněné výši, se souhlasem a k tíži kompetentní instituce prvého smluvního státu.
(2) S předchozím souhlasem kompetentní instituce mohou být věcné dávky na území druhého smluvního státu poskytnuty i nad nezbytný rozsah uvedený v odstavci 1.
(3) Poskytnutí protetických pomůcek a jiných věcných dávek větší hodnoty závisí vždy na souhlase kompetentní instituce prvého smluvního státu s výhradou případů, kdy plnění je z hlediska zabránění ohrožení života nebo zdraví oprávněné osoby nezbytné a neodkladné.
(4) Závisí-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu nárok na dávky nebo výše peněžitých dávek na počtu rodinných příslušníků, přihlíží kompetentní instituce též k rodinným příslušníkům, kteří mají bydliště na území druhého smluvního státu.
(5) Jsou-li podle právních předpisů obou smluvních států bez ohledu na tuto smlouvu splněny podmínky pro poskytnutí porodného v obou smluvních státech, poskytne se porodné na základě právních předpisů smluvního státu podle volby oprávněné osoby.