Čl. 5
(1) Občané jedné smluvní strany, kteří mají stálé bydliště na území druhé smluvní strany, jsou v oboru sociální péče (léčení, peněžní pomoc, ubytování v domovech a podobně) postaveni na roveň jejím vlastním občanům.
(2) Za poskytnutou sociální péči nebude požadována náhrada od té smluvní strany, jejímuž občanu byla sociální péče poskytnuta.