§ 3
Formy pružné pracovní doby
(1) Pružná pracovní doba se uplatní jako
a) pružný pracovní den, při němž si pracovník sám volí začátek pracovní směny a je povinen v příslušný pracovní den odpracovat celou pracovní směnu připadající na tento den podle rozvrhu týdenní pracovní doby do pracovních směn stanoveného organizací, 2), 3)
b) pružný pracovní týden při rovnoměrně rozvržené pracovní době, 2) při němž si pracovník sám volí začátek i konec pracovních směn a je povinen v příslušném týdnu odpracovat celou týdenní pracovní dobu; 7) přitom délka pracovní směny není omezena na devět hodin 8) a neplatí ustanovení bodu 12 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, o nejkratší přípustné délce pracovní směny před volným dnem,
c) pružné čtyřtýdenní pracovní období při nerovnoměrně rozvržené pracovní době, 3) při němž si pracovník sám volí začátek a konec pracovních směn a je povinen v období čtyř po sobě jdoucích týdnů stanoveném organizací odpracovat pracovní dobu připadající podle rozvržené týdenní pracovní doby na toto čtyřtýdenní období. 7)
(2) K případnému výkonu práce přesahujícímu při uplatnění pružného pracovního dne délku pracovní směny, při uplatnění pružného pracovního týdne délku týdenní pracovní doby a při uplatnění pružného čtyřtýdenního pracovního období čtyřtýdenní pracovní dobu [odstavec 1 písm. c)] se nepřihlíží, pokud nejde o práci přesčas (§ 5 odst. 1) nebo o napracování neodpracované části pracovní doby (§ 4 odst. 4 a § 7 odst. 2).
------------------------------------------------------------------
2) § 84 zákoníku práce.
3) § 85 zákoníku práce.
7) § 83, § 86 odst. 1, § 156 odst. 2 a § 270 odst. 2 a 3 zákoníku práce.
8) § 84 odst. 2 zákoníku práce.