§ 27
(1) Řečníci se mohou hlásit o slovo u předsedy již před schůzí nebo za schůze osobně nebo prostřednictvím klubu, dokud není usnesen konec rozpravy, jinak dokud předseda nedá závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předseda dosud přihlášené řečníky. Po zpravodajově řeči uděluje předseda slovo řečníkům zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Slova se smí ujmouti jen ten, komu je předseda udělí; mluví se s řečniště.
(4) Kdo, byv vyzván k řeči, není přítomen, ztrácí slovo.
(5) Řečníci si mohou pořadí vyměnit, musí to však, než přijde řada na prvého z nich, oznámit předsedovi.
(6) Národní shromáždění může na návrh užšího předsednictva bez rozpravy prostým hlasováním omezit dobu řeči.
(7) Řeči k jednacímu řádu, poznámky osobní a věcné připustí předseda podle svého uvážení. Tyto řeči a poznámky nesmějí trvati déle než 5 minut.
(8) Chce-li se předseda zúčastnit rozpravy, předá řízení schůze.