1.4 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
1.4.1 Přetlakem vnitřní přetlak v naplněném aerosolovém rozprašovači, vyjádřený v megapascalech (MPa).
1.4.2 Zkušebním přetlakem přetlak, kterým lze působit na vnitřní stěny prázdného aerosolového rozprašovače po dobu 25 sekund, aniž by došlo ke vzniku netěsnosti nebo, v případě kovových nebo plastových nádobek, k viditelné nebo trvalé deformaci, s výjimkou přípustné deformace podle bodu 1.1.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
1.4.3 Destrukčním přetlakem nejnižší přetlak, který způsobí roztržení nebo vznik trhliny v nádobce aerosolového rozprašovače.
1.4.4 Skutečným objemem objem neuzavřené nádobky aerosolového rozprašovače až po jeho horní okraj, vyjádřený v mililitrech.
1.4.5 Užitným objemem objem naplněné uzavřené nádobky aerosolového rozprašovače, vyjádřený v mililitrech.
1.4.6 Objemem kapalné fáze objem fází jiných než plynných v naplněné uzavřené nádobce aerosolového rozprašovače.
1.4.7 Zkušebními podmínkami hodnoty zkušebního a destrukčního přetlaku aplikovaného hydraulicky při (20 ± 5) °C.
1.4.8 Látkou látka podle definice v čl. 2 odst. 7 přímo použitelného předpisu.
1.4.9 Směsí směs podle definice v čl. 2 odst. 8 přímo použitelného předpisu.
1.4.10 Hořlavá náplň
Náplně aerosolů se považují za hořlavé, pokud obsahují jakoukoli složku, která je klasifikována jako hořlavá s tím, že
a) hořlavá kapalina znamená kapalinu s bodem vzplanutí ne více než 93 °C,
b) hořlavou tuhou látkou se rozumí tuhá látka nebo směs, která se snadno zapaluje, nebo může způsobit vzplanutí či k němu přispět následkem tření. Snadno zápalnými tuhými látkami jsou látky nebo směsi ve formě prášku, granulí nebo pasty, které jsou nebezpečné, jestliže se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem vzplanutí, například hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle,
c) hořlavým plynem se rozumí plyn nebo plynná směs s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.
Definice podle věty první nezahrnuje pyroforické, samozahřívající se látky nebo směsi či látky nebo směsi reagující s vodou. Tyto látky nebo směsi reagující s vodou nesmí nikdy být složkami náplní aerosolů.
1.4.11 Hořlavé aerosoly
Pro účely tohoto nařízení se aerosol považuje za "nehořlavý", "hořlavý" nebo "extrémně hořlavý" podle jeho chemického spalného tepla a hmotnostního obsahu hořlavých složek takto:
a) aerosol je klasifikován jako "extrémně hořlavý", pokud obsahuje 85 % nebo více hořlavých složek a chemické spalné teplo je větší nebo se rovná 30 kJ/g,
b) aerosol je klasifikován jako "nehořlavý", pokud obsahuje 1 % nebo méně hořlavých složek a chemické spalné teplo je menší než 20 kJ/g,
c) veškeré ostatní aerosoly se podrobí níže uvedenému postupu klasifikace hořlavosti nebo se klasifikují jako "extrémně hořlavé". Zkouška na stanovení vzdálenosti vzplanutí, zkouška na vzplanutí v uzavřeném prostoru a zkouška hořlavosti pěny musí být v souladu v bodem 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
1.4.11.1 Rozprašované hořlavé aerosoly
U rozprašovaných aerosolů se klasifikace provádí s přihlédnutím k chemickému spalnému teplu a na základě výsledků zkoušky na vzdálenost vzplanutí takto:
a) je-li chemické spalné teplo menší než 20 kJ/g,
i) aerosol se klasifikuje jako "hořlavý", pokud dojde ke vzplanutí ve vzdálenosti rovnající se nebo větší než 15 cm, ale menší než 75 cm,
ii) aerosol se klasifikuje jako "extrémně hořlavý", pokud dojde ke vzplanutí ve vzdálenosti 75 cm nebo větší,
iii) nedojde-li ke vzplanutí při zkoušce na vzdálenost vzplanutí, provede se přiložená zkouška na vzplanutí v uzavřeném prostoru a v tomto případě se aerosol klasifikuje jako "hořlavý", pokud je časový ekvivalent menší než nebo se rovná 300 s/m3 nebo pokud je měrná hmotnost deflagrace menší než nebo se rovná 300 g/m3; jinak se aerosol klasifikuje jako "nehořlavý",
b) pokud se chemické spalné teplo rovná nebo je větší než 20 kJ/g, klasifikuje se aerosol jako "extrémně hořlavý", dojde-li ke vzplanutí ve vzdálenosti 75 cm nebo větší; jinak se aerosol klasifikuje jako "hořlavý".
1.4.11.2 Hořlavé pěnové aerosoly
U pěnových aerosolů se klasifikace provádí na základě výsledků zkoušky hořlavosti pěny.
a) Aerosolový výrobek se klasifikuje jako "extrémně hořlavý", pokud
i) výška plamene je 20 cm nebo větší a doba hoření plamene je 2 s nebo delší,
nebo
ii) výška plamene je 4 cm nebo větší a doba hoření plamene je 7 s nebo delší.
b) Aerosolový výrobek, který nevyhovuje kritériím v písmeni a), se klasifikuje jako "hořlavý", pokud je výška plamene 4 cm nebo větší a doba hoření plamene je 2 s nebo delší.
1.4.12 Chemické spalné teplo
Chemické spalné teplo ΔHc se určí buď
a) uznávanými technologickými pravidly, popsanými například v normách, jako jsou ASTM D 240, ISO 13943 86.1 až 86.3 a NFPA 30B, nebo obsaženými v zavedené vědecké literatuře,
nebo
b) použitím této metody výpočtu
Chemické spalné teplo (ΔHc) v kilojoulech na gram (kJ/g) lze vypočítat jako součin teoretického spalného tepla (ΔHcomb) a účinnosti spalování, obvykle méně než 1,0 (typická účinnost spalování je 0,95 nebo 95 %).
U aerosolů s kompozitním složením je chemické spalné teplo součtem váženého spalného tepla jednotlivých složek:
n
ΔH = ∑ [w % x ΔH ]
c i i c(i)
kde:
ΔHc = chemické spalné teplo (kJ/g) produktu,
wi% = hmotnostní zlomek i-té složky v produktu,
ΔHc(i) = specifické spalné teplo (kJ/g) i-té složky v produktu.
Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh musí popsat metodu použitou k určení chemického spalného tepla v dokumentu vyhotoveném v úředním jazyce Evropských společenství a snadno dostupném na adrese uvedené na štítku v souladu s § 6 odst. 1 písm. a), je-li chemické spalné teplo použito jako parametr pro stanovení hořlavosti aerosolů v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.