5. A/ Metoda měření hluku vyzařovaného věžovými jeřáby a šířeného vzduchem
5.1 Obecně
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného věžovými jeřáby. Věžové jeřáby se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.
5.2. Oblast působnosti
5.2.1 Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.
5.2.2 Velikost zdroje zvuku
Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.
5.3 Definice
5.3.1 Hladina akustického tlaku LpA
Hladina akustického tlaku LpA je hladina akustického tlaku Lp frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
Hladina akustického tlaku Lp vyjádřená v dB je definována vztahem:
p
L = 20 lg ---
p p
o
kde je
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě,
vyjádřená v Pa,
p - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
o
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A LpA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.
5.3.2 Měřicí plocha
Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 5.6.4).
5.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 5.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.
5.3.4 Hladina akustického výkonu LWA
Hladina akustického výkonu LWA je hladina akustického výkonu LW vážená váhovou funkcí A.
Hladina akustického výkonu LW zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
W
L = 10 lg ---
W W
o
kde je
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený
ve wattech,
-12
W - referenční akustický výkon 10 W.
o
Hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru v měřicím řetězci.
5.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, LWA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením LWA1.
5.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
DI = L - L + 3
pAmax pAm
kde
- LpAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných
v měřicích místech (viz 5.6.4.2), vypočtených podle bodu
5.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených
v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4,
- LpAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená
podle bodu 5.8.4,
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
Při stanovení hodnot LpAmax a LpAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
5.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.
5.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.
5.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.
5.4 Kritéria používaná pro vyjadřování výsledků
5.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí
5.4.1.1 Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA, nebo
b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku LWA doplněná indexem směrovosti (DI).
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu LWA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu LWA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.
5.4.1.2 Pokud je zdroj zvuku poháněn nezávislým zdrojem energie, pak je akustickým kritériem pro prostředí v jeho okolí vážená hladina akustického výkonu zdvihacího mechanismu.
Když je zdroj energie součástí zdroje zvuku, pak je akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku
a) vážená hladina akustického výkonu zdroje energie a zdvihacího mechanismu, pokud tato zařízení netvoří jeden celek, nebo
b) vážená hladina akustického výkonu soustrojí tvořeného zdrojem energie a zdvihacím mechanismem.
5.5 Měřicí přístroje
5.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 5.11.
5.5.2 Měřicí přístroje
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:
a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),
b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.
Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
5.5.3 Mikrofon s kabelem
Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.
5.5.4 Váhové filtry
Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.
5.5.5 Kontrola měřicího přístroje
5.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.
5.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.
5.6 Podmínky měření
5.6.1 Účel měření
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením.
Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.
5.6.2. Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.
Je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, mohou být měření hluku provedena s mechanismem buď přimontovaným k výložníku, nebo připevněným k zemi.
Je-li zdroj energie zdroje zvuku nezávislý, například elektrické zdrojové soustrojí, síť, hydraulický agregát nebo kompresor, měří se jen hluk zdvihacího mechanismu.
Je-li zdroj energie připevněn ke zdroji zvuku, pak se musí zdroj energie a zdvihací mechanismus měřit odděleně, pokud netvoří jeden celek.
Tvoří-li tato dvě zařízení jeden celek, musí se měřit celé zařízení.
Při akustickém měření musí být zdvihací mechanismus a zdroj energie instalovány a používány v souladu s návodem výrobce. Zdroj energie, který tvoří součást zdroje zvuku, musí pracovat při jmenovitém režimu uvedeném výrobcem. Zdvihací mechanismus musí pracovat, jak je uvedeno v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2, ve zdvihacím a spouštěcím režimu.
Každé měření v zásadě zahrnuje:
5.6.2.1 Zkoušky zdroje zvuku bez zátěže
Zdvihací mechanismus musí pracovat bez břemene při otáčkách bubnu, které odpovídají maximální rychlosti přemísťování háku. Tato rychlost je specifikována výrobcem.
5.6.2.2 Zkoušky prováděné při zatížení
Zdvihací mechanismus musí pracovat při tahu lana v bubnu, který odpovídá maximálnímu břemenu, tedy při minimálním vyložení, s hákem pohybujícím se maximální rychlostí.
Hodnoty velikosti břemena a rychlosti musí být specifikovány výrobcem.
Rychlost musí být během zkoušky kontrolována. Jako výsledek zkoušky se použije větší ze dvou hladin akustického výkonu měřených při zvedání nebo při spouštění.
5.6.3 Měřicí stanoviště
Zdroj zvuku musí být instalován v podmínkách volného pole, na zvuk odrážející rovině, která odpovídá jeho skutečnému způsobu provozu a v místě, kde je vnější hluk dostatečně malý (viz bod 5.8.6).
5.6.3.1 Měření zdvihacího mechanismu
Při akustickým měřeních musí být zdvihací mechanismus namontován jedním z těchto způsobů:
a) zdvihací mechanismus u paty zdroje zvuku, kdy se tento smontovaný zdroj zvuku umístí na odrazivou plochu z betonu nebo neporézního asfaltu,
b) zdvihací mechanismus na výložníku, kdy zdvihací mechanismus musí být alespoň 12 m nad zemí, nebo
c) zdvihací mechanismus připevněný k zemi, kdy zdvihací mechanismus musí být upevněn k odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.
Zvolený způsob montáže se popíše v protokolu o zkoušce.
5.6.3.2 Měření zdrojového soustrojí
Když je zdrojové soustrojí připevněno ke zdroji zvuku, ať už je spojen se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, zdroj zvuku musí být umístěn na odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.
5.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů
5.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
a) Měření na zemi
Měřicí plochou, která se používá při měření na zemi, je polokoule (viz obrázek 1 a 2). Střed polokoule je vertikálním průmětem geometrického středu rámu zdvihacího mechanismu, zdrojového soustrojí nebo jednotky tvořené oběma na plochu odrazivé roviny.
Poloměr musí být:
- 4 m, když je největší rozměr zdvihacího mechanismu, zdroje energie nebo jednotky tvořené oběma není větší než 1,5 m, nebo
- 10 m, když je největší rozměr zdvihacího mechanismu, zdroje energie nebo jednotky tvořené oběma větší než 1,5 m.
b) Měření ve výšce výložníku
Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak je měřicí plochou koule o poloměru 4 m, jejíž střed musí odpovídat geometrickému středu mechanismu (obrázek 3).
5.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů
a) Měření na zemi
Při měření hluku na zemi se použije 6 měřicích bodů, to znamená body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 rozmístěné podle bodu 5.6.4.2 b).
Při měření zdvihacího mechanismu nebo mechanismu připojeného ke zdroji energie musí být osa x souřadného systému měřicích bodů rovnoběžná s osou bubnu zdvihacího mechanismu.
b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 4):
x = (x/r)r,
y = (y/r)r,
z = (z/r)r.
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
Tabulka 1
+---------+---------+---------+---------+---------+
| | x/r | y/r | z/r | z |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 1 | 1 | 0 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 2 | 0,7 | 0,7 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 3 | 0 | 1 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 4 | - 0,7 | 0,7 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 5 | - 1 | 0 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 6 | - 0,7 | - 0,7 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 7 | 0 | - 1 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 8 | 0,7 | - 0,7 | - | 1,5 m |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 9 | 0,65 | 0,27 | 0,71 | - |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 10 | - 0,27 | 0,65 | 0,71 | - |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 11 | - 0,65 | - 0,27 | 0,71 | - |
+---------+---------+---------+---------+---------+
| 12 | 0,27 | - 0,65 | 0,71 | - |
+---------+---------+---------+---------+---------+
c) Měření ve výšce výložníku
Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni zdroje zvuku, uspořádají se měřicí body podle obrázku 3.
Čtyři měřicí body se nacházejí v horizontální rovině procházející geometrickým středem mechanismu (H = h/2);
přitom
Obrázek - Vzorec pro poloviční vzdálenost mezi sousedními měřicími body
1
a d = 2,80 m - -,
2
kde je
r - poloměr měřicí plochy = 4 m,
L - poloviční vzdálenost mezi sousedními měřicími body,
l - délka mechanismu (ve směru osy výložníku),
b - šířka mechanismu,
h - výška mechanismu,
d - vzdálenost mezi stativem mikrofonu a mechanismem ve směru výložníku.
Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících koule a vertikální přímky procházející geometrickým středem mechanismu.
Pro usnadnění měření je možno použít přípravek, který umožňuje kontrolu polohy a kalibrace mikrofonů ze země. Při měření se toto zařízení spolu s mikrofony připevňuje k zdvihacímu mechanismu.
5.7 Měření
5.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:
a) cizí hluk,
b) vliv větru,
c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,
d) akustické vlastnosti zkušební plochy,
e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.
5.7.1.1 Cizí hluk
Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Při měřeních hladiny akustického výkonu zdvihacího mechanismu musí být uskutečněna všechna opatření k zajištění toho, aby parazitní hluk způsobený přímo nebo nepřímo zdrojem energie neovlivnil měření hluku zdvihacího mechanismu.
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 5.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 5.7.2.
5.7.1.2 Rychlost a směr větru
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 5.8.6.4.
5.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 5.8.6.3.
5.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 5.8.6.2.
5.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 5.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.
5.7.2 Měření hladiny akustického tlaku LpA
K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 5.5.2. Hladina akustického tlaku LpA zdvihacího mechanismu a/nebo zdroje energie v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 5.11.
V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.
Hladiny akustického tlaku LpA se musí změřit alespoň třikrát. Pokud se hladiny akustického výkonu zjištěné při dvou z těchto měření neliší o více než 1 dB, nejsou další měření nutná; jestliže však tomu tak není, musí měření pokračovat do té doby, dokud se výsledky dvou nebo tří takových měření neliší o více než 1 dB. Jako výsledek měření se uvádí střední kvadratická hodnota takto získaných výsledků měření, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.
Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacích mechanismů je délka měřicího intervalu (tr + tf) sekund, kde:
- tr je doba v sekundách předcházející aktivaci brzdy zdvihacím mechanismem pracujícím způsobem popsaným v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2. Při zkouškách je tr = 3 sekundy,
- tf je doba v sekundách mezi okamžikem aktivace brzdy a okamžikem, ve kterém hák přechází do klidové polohy.
Je-li použit integrátor, musí být doba integrace rovna (tr + tf) sekundám.
5.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.
5.7.3.1 Detekce hluku impulsního charakteru
Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice "Slow" ("Pomalu") s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice "Impuls", podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice "Slow" a při časové charakteristice "Impuls". Hladina akustického tlaku při charakteristice "Impuls" se uvádí jako "hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls".
Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích bodů.
Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.
5.8 Zpracování výsledků
Při aplikaci tohoto postupu se za hladinu akustického výkonu zdroje zvuku považuje nejvyšší z hladin akustického výkonu vypočtených podle bodu 5.7.2 na základě zkoušek podle bodu 5.6.2 při běhu naprázdno a při zátěži.
5.8.1 Výpočet středních hodnot
5.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
Střední hladina v měřicím bodě i je dána vztahem
1 0,1L1i.tr 0,1L2i.tf
L = 10lg ------------ (10 + 10 ),
pi t + t
r f
kde je
tr - hodnota podle bodu 5.7.2,
tf - hodnota podle bodu 5.7.2,
L1 - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za dobu tr podle
bodu 5.7.2,
L2 - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za brzdicí dobu
tf podle bodu 5.7.2.
5.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše
Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 5.8.1.1.
5.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.
Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 5.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
5.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S
a) polokulová měřicí plocha
Obsah S měřicí plochy vyjádřený v m2 je:
2
S = 2πr ,
kde je
S
korekce na plochu 10lg -- pro r = 4 m je 20 dB,
S
o
korekce na plochu 10lg -- pro r = 10 m je 28 dB.
S
o
b) kulová měřicí plocha
Velikost S měřicí plochy vyjádřený v m2 je:
2
S = 4πr ,
= 200 m2.
S
Korekce na plochu 10lg -- je 23 dB.
S
o
5.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše LpAm
Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 5.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4.
5.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu LWA
Vážená hladina akustického výkonu LWA zdroje zvuku se vypočítá podle následujícího vztahu:
S
L = L + 10lg --- + K ,
WA pAm So 2
kde je
LWA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje
vyjádřená v dB (viz bod 5.3.4),
LpAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená
v dB podle bodu 5.3.3,
S - velikost měřicí plochy v m2 vypočtená postupem podle
bodu 5.8.3,
So - referenční plocha 1 m2,
K2 - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna
nule.
Za použití bodu 5.6.4.1 platí například:
S
Pro r = 4 m je 10 lg --- = 20 dB.
So
S
Pro r = 10 m je 10 lg --- = 28 dB.
So
5.8.6 Korekce naměřených hodnot
5.8.6.1 Cizí hluk
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 5.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 5.8.2. Korekce K1 v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.
Tabulka II
+-----------------------------------+-------------------+
| Rozdíl (v dB) mezi hladinou | Korekce K1 v dB |
| akustického tlaku vypočítanou při | |
| provozu zdroje zvuku a hladinou | |
| akustického tlaku vyvolanou pouze | |
| cizím hlukem | |
+-----------------------------------+-------------------+
| méně než 6 | neplatné měření |
| 6 | 1,0 |
| 7 | 1,0 |
| 8 | 1,0 |
| 9 | 0,5 |
| 10 | 0,5 |
| více než 10 | žádná korekce |
+-----------------------------------+-------------------+
5.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru
Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.
5.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.
a) Měřicí přístroj
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.
b) Zdroj zvuku
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.
5.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 5.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.
5.9 Zaznamenávané údaje
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 5.9.1 až 5.9.4.
5.9.1 Zkoušený zdroj zvuku
a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),
b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,
c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,
d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,
e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.
5.9.2 Akustické prostředí
a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,
b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,
c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.
5.9.3 Přístrojové vybavení
a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,
b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 5.5.5.1,
c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 5.5.5.2 a datum posledního ověření.
5.9.4 Akustické údaje
a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 5.9.2 a),
b) obsah měřicí plochy S v m2 (viz bod 5.8.3) a hodnota
S
10lg ---
S
o
(viz bod 5.8.5),
c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 5.8.1.1),
d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 5.8.1.2),
e) případné korekce v dB (viz body 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4),
f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše LpAm (viz bod 5.8.4),
g) konstanta prostředí C (viz bod 5.8.6.2),
h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 5.8.5),
i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna LpAmax (viz bod 5.3.6),
j) povaha hluku (viz bod 5.7.3),
k) datum a doba měření.
5.10 Údaje podle bodu 5.9 zahrnuté do zprávy
Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 5.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.
5.11 Metoda výpočtu střední hladiny z různých efektivních hodnot akustického tlaku
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
Obrázek - Vzorec pro hladinu akustického tlaku
kde je
LpAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
LpAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení
výpočtu (například nejmenší z hodnot LpAi),
g - pomocná proměnná pro i-té měření:
i 0,1(LpAi-LpAo)
g = 10 ;
i
Obrázek - Střední hodnota proměnných
Veličina ΔL je definována vztahem:
ΔL = L - L
pAi pAo
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ΔL.
Tabulka III
Hodnota g jako funkce ΔL
Tabulka může být rozšířena oběma směry.
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
| ΔL | g | ΔL | g | ΔL | g | ΔL | g | ΔL | g |
| dB | | dB | | dB | | dB | | dB | |
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
| - 20,0 | 0,010 | - 10,0 | 0,100 | 0,0 | 1 | 10,0 | 10,0 | 20,0 | 100,0 |
| - 19,5 | 0,011 | - 9,5 | 0,112 | 0,5 | 1,12 | 10,5 | 11,2 | 20,5 | 112,0 |
| - 19,0 | 0,013 | - 9,0 | 0,126 | 1,0 | 1,26 | 11,0 | 12,6 | 21,0 | 125,9 |
| - 18,5 | 0,014 | - 8,5 | 0,141 | 1,5 | 1,41 | 11,5 | 14,1 | 21,5 | 141,3 |
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
| - 18,0 | 0,016 | - 8,0 | 0,158 | 2,0 | 1,58 | 12,0 | 15,8 | 22,0 | 158,5 |
| - 17,5 | 0,018 | - 7,5 | 0,178 | 2,5 | 1,78 | 12,5 | 17,8 | 22,5 | 177,8 |
| - 17,0 | 0,020 | - 7,0 | 0,2 | 3,0 | 2,00 | 13,0 | 20,0 | 23,0 | 199,5 |
| - 16,5 | 0,022 | - 6,5 | 0,224 | 3,5 | 2,24 | 13,5 | 22,4 | 23,5 | 223,9 |
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
| - 16,0 | 0,025 | - 6,0 | 0,251 | 4,0 | 2,51 | 14,0 | 25,1 | 24,0 | 251,2 |
| - 15,5 | 0,028 | - 5,5 | 0,282 | 4,5 | 2,82 | 14,5 | 28,2 | 24,5 | 281,8 |
| - 15,0 | 0,032 | - 5,0 | 0,316 | 5,0 | 3,16 | 15,0 | 31,6 | 25,0 | 316,2 |
| - 14,5 | 0,035 | - 4,5 | 0,355 | 5,5 | 3,55 | 15,5 | 35,5 | 25,5 | 354,8 |
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
| - 14,0 | 0,040 | - 4,0 | 0,398 | 6,0 | 3,98 | 16,0 | 39,8 | 26,0 | 398,1 |
| - 13,5 | 0,045 | - 3,5 | 0,447 | 6,5 | 4,47 | 16,5 | 44,7 | 26,5 | 446,7 |
| - 13,0 | 0,050 | - 3,0 | 0,501 | 7,0 | 5,01 | 17,0 | 50,1 | 27,0 | 501,2 |
| - 12,5 | 0,056 | - 2,5 | 0,562 | 7,5 | 5,62 | 17,5 | 56,2 | 27,5 | 562,3 |
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
| - 12,0 | 0,063 | - 2,0 | 0,631 | 8,0 | 6,31 | 18,0 | 63,1 | 28,0 | 631,0 |
| - 11,5 | 0,071 | - 1,5 | 0,708 | 8,5 | 7,08 | 18,5 | 70,8 | 28,5 | 707,9 |
| - 11,0 | 0,079 | - 1,0 | 0,794 | 9,0 | 7,94 | 19,0 | 79,4 | 29,0 | 794,3 |
| - 10,5 | 0,089 | - 0,5 | 0,891 | 9,5 | 8,91 | 19,5 | 89,1 | 29,5 | 891,3 |
| - 10,0 | 0,100 | - 0,0 | 1 | 10,0 | 10 | 20,0 | 100 | 30,0 | 1000,0 |
+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+---------+
Obrázek 1
Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu
Obrázek - Měřicí plocha
Obrázek 2
Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi
Obrázek - Rozmístění měřicích bodů
Obrázek 3
Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni
Obrázek - Rozmístění měřicích bodů (1 až 6)
Obrázek 4
Obrázek - Polokulová Měřicí plocha