Čl. 22
Rozhodčí řízení
1. Za podmínek stanovených v tomto článku strany mohou stanovit ujednáním písemně potvrzeným, že jakýkoliv spor, který může vzniknout v souvislosti s přepravou zboží podle této úmluvy, bude předložen rozhodčímu orgánu.
2. Jestliže smlouva o provozu lodi nebo smlouva o nájmu lodi obsahuje ustanovení, že spory, které z ní vzniknou, budou předloženy rozhodčímu řízení, a konosament vydaný na základě těchto smluv neobsahuje zvláštní poznámku o tom, že takové ustanovení je závazné pro držitele konosamentu, dopravce se nemůže dovolávat takového ustanovení proti držiteli, který nabyl konosamentu v dobré víře.
3. Rozhodčí řízení na základě volby osoby uplatňující nárok bude zahájeno v jednom z těchto míst:
a) místo ve státě, na jehož území leží
i) hlavní podnikatelské sídlo žalovaného, nebo jestliže neexistuje, obvyklé bydliště žalovaného; nebo
ii) místo, kde byla uzavřena smlouva, za podmínky, že žalovaný tam má své podnikatelské sídlo, pobočku nebo zastoupení, jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena; nebo
iii) přístav nakládky nebo přístav vykládky; nebo
b) jakékoliv jiné místo, které bylo k tomu účelu určeno v rozhodčí doložce nebo smlouvě.
4. Rozhodce nebo rozhodčí soud bude postupovat podle ustanovení této úmluvy.
5. Ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto článku se pokládají za součást každé rozhodčí doložky nebo smlouvy a jakékoliv ustanovení takové doložky nebo smlouvy, které s nimi není v souladu, je neplatné a neúčinné.
6. Nic v tomto článku se nedotýká platnosti smlouvy o rozhodčím řízení, které bylo uzavřeno stranami poté, co vznikl nárok podle smlouvy o námořní přepravě.