§ 5
Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení
(1) Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v insolvenčním řízení, rozhodne insolvenční soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit. To neplatí, bylo-li o věci, které se zmeškaný úkon týká, již rozhodnuto, nebo jsou-li zmeškaným úkonem odvolání či námitky, nabylo-li již rozhodnutí, proti kterému směřují, právní moci; k takové žádosti o prominutí zmeškání lhůty se nepřihlíží.
(2) Žádost o prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(3) O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků, kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně. Jde-li však o odvolání podle § 93 insolvenčního zákona, rozhoduje o prominutí zmeškání lhůty k jeho podání odvolací soud.
(4) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o žádosti o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné. Rozhodnutí, kterým insolvenční soud žádosti vyhoví, se doručuje pouze zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí, kterým soud žádost zamítne, se doručuje zveřejněním v insolvenčním rejstříku a zvlášť pouze osobě podle odstavce 1.