Poznámka k článku 1
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena
1. Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, je celková cena placená nebo která má být zaplacena za dovezené zboží kupujícím prodávajícímu nebo v jeho prospěch. Placení nemusí nezbytně mít povahu platby v hotovosti. Může se uskutečnit akreditivem nebo cennými papíry. Může se uskutečnit přímo nebo nepřímo. Příkladem nepřímého placení může být úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávacího kupujícím.
2. Činnosti kupujícího na jeho vlastní účet jiné, než jaké předvídá úprava podle článku 8, se nepovažují za nepřímé placení prodávajícímu, i když se může mít za to, že prodávající z ní má prospěch. Z toho vyplývá, že při určování celní hodnoty se náklady na takovou činnost nepřičítají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
3. Celní hodnota nebude zahrnovat následující náklady nebo výlohy za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží:
a) náklady za konstrukční práce, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc, provedené po dovozu na dovezeném zboží, jakým jsou zařízení, stroje nebo průmyslová zařízení;
b) dopravní náklady po dovozu;
c) clo a daně země dovozu.
4. Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena, se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.
Odstavec 1 a) (iii)
Mezi omezení, která by neučinila cenu skutečně placenou nebo která má být zaplacena, nepřijatelnou, patří omezení, která podstatně neovlivňují hodnotu zboží. Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo je nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.
Odstavec 1 b)
1. Jsou-li prodej nebo cena podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota se nedá určit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, není převodní hodnota pro celní účely přijatelná. Může jít například o tyto případy:
a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že i kupující koupí jiné zboží v určitém množství;
b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží: například, když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.
2. Podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, však nebudou důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely článku 1. Rovněž tak, podnikne-li kupující na vlastní účet, třeba i v dohodě s prodávajícím, činnost, týkající se způsobu prodeje dováženého zboží, netvoří hodnota této činnosti součást celní hodnoty a tato činnost také není důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty.
Odstavec 2
1. Odstavce 2 a) a 2 b) stanovují odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 2 a) stanoví, že v případech, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení, budou vlastní okolnosti prodeje přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní správa pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní správa mohla již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohla se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu.
3. Nemůže-li celní správa přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měla být celní správa připravena přezkoumat příslušné stránky obchodu, včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení článku 15, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním odvětví nebo způsobem, jímž prodávající sjednává své prodejní ceby s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna spojením. Ukáže-li se, že je cena dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za reprezentativní období (například za roční období) při prodejích zboží stejné povahy nebo stejného druhu, je to důkazem toho, že cena nebyla ovlivněna.
4. Odstavec 2 b) poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní hodnota je velmi blízká hodnotě "měřítku", která byla předtím přijata celní správou, a proto je přijatelná podle ustanovení článku 1. Odpovídá-li některému z měřítek, uvedených v odstavci 2 b), není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odstavce 2 a). Má-li celní správa již dostatek informací, aby se bez dalšího podrobného vyšetření ujistila, že některé z měřítek, uvedených v odstavci 2 b), bylo splněno, není důvodu, aby požadovala od dovozce průkaz, že měřítko může být splněno. V odstavci 2b) pojem "kupující, kteří nejsou ve spojení" znamená kupující, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím v žádném konkrétním případě.
Odstavec 2 b)
K určení, že nějaká hodnota je "velmi blízká" druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví, o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je podstatný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu jako například pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě "měřítku", uvedenému v odstavci 2 b) článku 1, může být malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.