Čl.IX
Označení původu
1. Každá smluvní strana poskytne výrobkům území jiných smluvních stran, pokud jde o předpisy a označování původu, zacházení ne méně příznivé než zacházení poskytované obdobným výrobkům kterékoli třetí země.
2. Smluvní strany uznávají, že při vydávání a provádění zákonů a jiných předpisů, týkajících se označení původu mají být na nejmenší míru omezeny potíže a nesnáze, které taková opatření mohou způsobit obchodu a výrobnímu odvětví vývozních zemí; přitom je nutno náležitě přihlédnout k potřebě ochrany spotřebitelů proti podvodným nebo klamavým označením.
3. Kdykoli to bude administrativně proveditelné, mají smluvní strany dovolit, aby požadovaná označení původu byla připojována v době dovozu.
4. Zákony a jiné předpisy smluvních stran, týkající se označování dovážených výrobků, mají být takové, aby se jim mohlo vyhovět, aniž by se výrobky poškodily, nebo aniž by se podstatně snížila jejich hodnota nebo nepřiměřeně zvýšila jejich pořizovací cena.
5. Zásadně nemá kterákoli smluvní strana ukládat zvláštní dávky ani pokuty proto, že před dovozem nebylo vyhověno předpisům o označení, pokud nebylo dodatečné označení nenáležitě odkládáno, nebo pokud nebylo připojeno označení způsobilé uvést v omyl nebo pokud nebylo předepsané označení úmyslně opomenuto.
6. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat, aby zabránily používání obchodních označení způsobem, který by uváděl v omyl co do skutečného původu výrobku, a to na újmu regionálního nebo zeměpisného pojmenování výrobků území některé smluvní strany, chráněných jejím zákonodárstvím. Každá smluvní strana plně a s porozuměním posoudí žádosti nebo připomínky, které jí případně předloží kterákoli jiná smluvní strana a které se budou týkat provádění závazku stanoveného v předešlé větě ohledně pojmenování výrobků, jež jí byla touto smluvní stranou oznámena.