Čl.50
1. Soudní orgány budou mít pravomoc nařídit okamžitá a účinná opatření za účelem:
a) zabránit, aby nedošlo k porušení jakéhokoliv práva k duševnímu vlastnictví a zvláště zabránit propuštění zboží, včetně dovezeného zboží ihned po proclení, do obchodní sítě podléhající jejich pravomoci;
b) zajistit příslušný důkaz o údajném porušení.
2. Soudní orgány budou mít pravomoc, bude-li to na místě, přijmout prozatímní opatření bez slyšení druhé strany, zvláště když by jakýkoliv odklad pravděpodobně způsobil nenapravitelné poškození majiteli práva, nebo když hrozí prokazatelné nebezpečí, že důkaz bude zničen.
3. Soudní orgány budou mít pravomoc vyzvat žadatele, aby předložil jakékoli přiměřeně dostupné důkazy, které by jim mohly získat dostatečnou míru jistoty, že žadatel je majitelem práv a že majitelovo právo je porušováno, nebo že takové porušení bezprostředně hrozí a nařídit žadateli, aby poskytl záruku nebo odpovídající jistotu, jež by postačila na ochranu odpůrce a zabránila zneužití.
4. Kde byla přijata prozatímní opatření bez slyšení druhé strany, budou dotčené strany vyrozuměny bezodkladně, nejpozději po provedení opatření. Přezkoumání, včetně práva na slyšení, se bude konat na žádost odpůrce, aby bylo možno za přiměřenou dobu po oznámení opatření rozhodnout, zda tato opatření budou pozměněna, zrušena nebo potvrzena.
5. Od žadatele lze požadovat předložení dalších informací, jež bude orgán, který bude provádět prozatímní opatření, potřebovat k určení totožnosti příslušného zboží.
6. Aniž by tím bylo dotčeno ustanovení odstavce 4, budou prozatímní opatření, provedená na základě odstavců 1 a 2, na žádost odpůrce zrušena nebo pozbydou jinak účinnosti, jestliže řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci nebudou zahájena v přiměřené lhůtě, která má být stanovena soudním orgánem nařizujícím tato opatření tam, kde to právo Člena dovoluje nebo, jestliže k takovému stanovení lhůty nedošlo, nejpozději do 20 pracovních či 31 kalendářních dní podle toho, která doba je delší.
7. V případech, kdy jsou prozatímní opatření zrušena nebo pozbyla platnosti vzhledem k jednání nebo opomenutí ze strany žadatele, nebo kdy se následně zjistí, že k porušení nebo hrozbě porušení práva k duševnímu vlastnictví nedošlo, budou mít soudní orgány pravomoc nařídit na žádost odpůrce žadateli, aby odpůrci poskytl přiměřenou náhradu za jakoukoliv škodu, způsobenou těmito opatřeními.
8. V rozsahu, v jakém lze nařídit jakékoliv prozatímní opatření jako výsledek správního řízení, budou tato řízení odpovídat zásadám v podstatě se rovnajícím zásadám uvedeným v tomto oddílu.