Čl.3
Obecná ustanovení
1. Členové potvrzují svou oddanost principům řešení sporů, uplatňovaným dosud v souladu s články XXII a XXIII GATT 1947 a pravidlům a řízením, jak jsou dále rozpracována a modifikována v tomto Ujednání.
2. Systém řešení sporů WTO je zásadním elementem pro zajištění bezpečnosti a transparentnosti mnohostranného obchodního systému. Členové uznávají, že poslouží ochraně práv a závazků, vyplývajících pro Členy z uvedených dohod a vyjasnění existujících ustanovení těchto dohod v souladu se zvykovými pravidly výkladu mezinárodního práva veřejného. Doporučení a rozhodnutí DSB nemohou rozšířit nebo zmenšit práva a závazky předvídané uvedenými dohodami.
3. Rychlé řešení jakékoli situace, za níž se Člen domnívá, že výhoda, vyplývající pro něj přímo nebo nepřímo z uvedených dohod, je zmenšena opatřeními přijatými jiným Členem, je podstatné pro fungování WTO a pro udržení spravedlivé rovnováhy mezi právy a povinnostmi Členů.
4. Doporučení nebo rozhodnutí přijatá DSB budou vedena úsilím o dosažení uspokojivého řešení věci v souladu s právy a povinnostmi, vyplývajícími z tohoto Ujednání a uvedených dohod.
5. Všechna řešení, přijatá k otázkám formálně nastoleným podle ustanovení uvedených dohod, týkajících se konzultací a řešení sporů, včetně rozhodnutí rozhodčího řízení, budou v souladu s těmito dohodami a nebudou rušit nebo zmenšovat výhody, vyplývající z těchto dohod pro jakéhokoli Člena, ani nenaruší uskutečňování jakéhokoli cíle těchto dohod.
6. Vzájemně dohodnutá řešení otázek formálně nastolených podle ustanovení uvedených dohod, týkajících se konzultací a řešení sporů, budou oznámena DSB a příslušným Radám a Výborům, před kterými mohou všichni Členové vznést v této věci jakoukoli otázku.
7. Před podáním odvolání Člen přezkoumá, zda opatření podle těchto řízení bude účelné. Cílem mechanismu řešení sporů je zajistit uspokojivé řešení sporu. Přednost je dávána takovému řešení, které je pro sporné strany společně přijatelné a které je v souladu s uvedenými dohodami. V případě, že nedojde k společně přijatelnému řešení, je prvním cílem mechanismu řešení sporů obvykle zajistit, aby byla dotčená opatření odstraněna, jestliže jsou shledána neslučitelnými s ustanoveními jakékoli uvedené dohody. K vyrovnáním lze přikročit pouze tehdy, jestliže je okamžité odstranění opatření neuskutečnitelné a pouze jako k dočasnému opatření na dobu, dokud nebude opatření, které je neslučitelné s uvedenou dohodou, odstraněno. Posledním prostředkem, který toto Ujednání poskytuje Členům používajícím řízení při řešení sporů, je možnost suspendovat uplatnění koncesí nebo jiných závazků podle uvedených dohod na nediskriminačním základě, pokud jde o jiné Členy a za předpokladu, že k tomu DSB dá souhlas.
8. V případě, že došlo k porušení závazku podle uvedené dohody, má se předběžně za to, že toto opatření zakládá zrušení nebo zmenšení výhody. To znamená, že se obvykle předpokládá, že porušení pravidel má nepříznivý účinek na jiné Členy - strany takové uvedené dohody a v takových případech je tedy na Členech, proti kterým byla stížnost vznesena, prokázat opak.
9. Ustanovení tohoto Ujednání se nedotýkají práv Členů žádat oficiální výklad ustanovení uvedené dohody cestou přijetí rozhodnutí podle Dohody o WTO nebo uvedené dohody, kterou je Vícestranná obchodní dohoda.
10. Rozumí se, že žádost o smírčí řízení nebo použití řízení pro řešení sporů by neměla být zamýšlena ani považována za nepřátelský akt a že, vznikne-li spor, všichni Členové se takového řízení poctivě zúčastní se snahou vyřešit tento spor. Rozumí se dále, že žaloba a následná žaloba, týkající se jiné věci, by neměly být spojovány.
11. Toto Ujednání se použije pouze v případech nových žádostí o konzultace, předložených podle ustanovení uvedených dohod v den nebo po dni vstupu v platnost Dohody o WTO. Pokud jde o spory, v nichž byla žádost o konzultace podána podle GATT 1947 nebo podle jiné dohody, předcházející uvedenou dohodu před datem vstupu v platnost Dohody o WTO, zůstanou uplatňována 2) příslušná pravidla a řízení, která platí bezprostředně před datem vstupu v platnost Dohody o WTO.
12. Bez ohledu na ustanovení odstavce 11, jestliže je žaloba, opírající se o některou z uvedených dohod, podána rozvojovou členskou zemí proti rozvinuté členské zemi, žalující strana bude mít právo dovolávat se, na místo ustanovení obsažených v článcích 4, 5, 6 a 12 tohoto Ujednání, odpovídajících ustanovení Rozhodnutí z 5. dubna 1966 (BISD 14S/18), ledaže skupina odborníků usoudí, že lhůta uvedená v odstavci 7 tohoto Rozhodnutí je nedostačující pro předložení zprávy a v dohodě se žalující stranou bude moci být tato lhůta prodloužena. Pokud by byly rozdíly mezi pravidly a řízeními v článcích 4, 5, 6 a 12 a odpovídajícími pravidly a řízeními Rozhodnutí, druhé jmenované budou rozhodné.
------------------------------------------------------------------
2) Tento odstavec se použije rovněž na spory, kde zpráva skupiny odborníků nebyla přijata nebo zcela uplatněna.