Čl. IX.
Osvobození od dávky.
(1) Od dávky za úřední úkony jsou osvobozeny:
A. Stát, státní ústavy a podniky, pak svazky územní samosprávy, pokud jim přísluší osobní osvobození od kolků a poplatků podle poplatkového zákona, pokud se týče podle uherských poplatkových pravidel.
B. Kdo by bez zkrácení nutné výživy, potřebné pro sebe a svou rodinu, nemohl dávky zaplatiti, má nárok na právo chudých.
(2) Osobám podrobeným moci otcovské nebo rodičské, poručenství nebo opatrovnictví se přizná právo chudých, jsou-li jak u těchto osob tak i příslušníků rodiny, kteří jsou podle zákona povinni je živiti, splněny podmínky odst. 1.
(3) Cizozemcům lze přiznati právo chudých na základě mezinárodních smluv nebo na základě materielní vzájemnosti. Je-li pochybno, zda se vzájemnost zachovává, budiž o tom vyžádáno prohlášení ministerstva, do jehož oboru náleží věc, jejíž projednávání zakládá dávkovou povinnost. Prohlášení toto jest pro úřady závazné.
(4) Přísluší-li mezi několika stranami, v jichž prospěch byl týž úkon proveden, právo chudých toliko některým, zaplatí ostatní celou dávku samy.
(5) Straně, jejíž majetkové a výdělkové poměry jsou úřadů známy, lze přiznati právo chudých tím způsobem, že se dávka nevyměří a ve spise současně poznamená, že jsou tu podmínky k přiznání práva chudých a z čeho se tak usuzuje. Dotyčná poznámka budiž nápadně vyznačena.
(6) Strana, která se domáhá práva chudých, musí, jakmile byla úřadem (ústavem, podnikem) o dávce vyrozuměna, předložiti vysvědčení o majetkových poměrech nebo prokázati, že jí bylo právo chudých pro dotčené správní řízení, pokud je pro ně zavedeno, již přiznáno.
(7) Vysvědčení o majetkových poměrech vydává obecní úřad obce, ve které má strana své bydliště, a potvrzuje je příslušný okresní úřad; vysvědčení vydaná obecními úřady v zemi Slovenské a Podkarpatoruské a spolupodepsaná obecním neb obvodním notářem (městským notářským úřadem), jakož i vysvědčení, která vydal úřad obstarávající působnost politické správy v městech s vlastním statutem, nepotřebují tohoto potvrzení. Pro osoby nalézající se v poručenství a opatrovnictví může býti vysvědčení to vydáno také úřadem poručenským nebo opatrovnickým. Ve vysvědčení budiž uvedeno: stav, zaměstnání, rodinné a majetkové poměry strany nebo osob uvedených v odst. 2., výše přímých státních daní, které strana platí, výdělek její a pak výslovné potvrzení, že strana bez zkrácení nutné výživy potřebné pro sebe a pro svou rodinu nemůže dávky z úředních úkonů platiti. Vysvědčení je bez kolku a přiloží se ke spisu. K vyhotovení vysvědčení mohou býti používány tiskopisy platící pro soudní řízení.
(8) O tom, zda má strana nárok na právo chudých, rozhodne úřad (ústav, podnik) příslušný k vyměření dávky, a není-li to úřad ústřední, v II. a poslední. stolici úřad příslušný k vyřízení odvolání proti dávce. Jednáním o této otázce nezdržuje se další řízení ve věci, jež zakládá dávkovou povinnost. Bylo-li straně přiznáno právo chudých k jejímu odvolání, odepíše se předepsaná dávka.
(9) Právo chudých budiž z moci úřední odňato výrokem úřadu (ústavu, podniku) dávku vyměřujícího, jakmile vyjde najevo, že již při přiznání práva chudých nebylo podmínek předpokládaných. Dávka budiž předepsána.
(10) Žádost o přiznání práva chudých není podrobena kolku.