§ 3
(1) Za dobu pracovního volna poskytnutého podle § 2 odst. 1 má zaměstnanec vůči organizaci nárok na veškeré požitky, jako kdyby po tuto dobu pro ni pracoval. Požitky, které zaměstnanci za dobu pracovního volna příslušejí, se vypočtou podle průměru za poslední tři měsíce.
(2) Poslancům národního výboru, kteří jsou domáckými dělníky nebo kteří nejsou v pracovním poměru, např. členům jednotných zemědělských družstev, poskytuje na jejich žádost národní výbor přiměřenou náhradu za výdělek ušlý jim výkonem funkce.
(3) Poslancům místních národních výborů, kteří při svém zaměstnání vykonávají funkci předsedy, jeho náměstka nebo tajemníka místního národního výboru, poskytuje organizace náhradu ušlého výdělku nejvýše v rozsahu do 20 hodin měsíčně. V mimořádných případech, kde by bylo třeba poskytnout pracovní volno ve větším rozsahu, uhradí jim výdělek ušlý za další hodiny výkonu funkce místo organizace národní výbor. Pokud tito funkcionáři nejsou v zaměstnaneckém pracovním poměru nebo jsou domáckými dělníky, poskytne jim národní výbor celou náhradu výdělku ušlého výkonem funkce.
(4) Poslanci národních výborů mají nárok na náhradu nutných výdajů, vzniklých jim při výkonu funkce. Tyto výdaje hradí národní výbor. Pro nárok na úhradu výdajů a určení jejich výše se užije obdobně předpisů platných pro státní zaměstnance.