§ 34
Průběh závěrečného projednání
(1) Bezprostředně před tím, než se zahájí závěrečné projednání, přesvědčí se předseda kárného výboru, zda je kárný výbor řádně obsazen. Nato se otáže v nepřítomnosti důvěrníků členů kárného výboru, kárného žalobce a obviněného (obhájce), není-li u členů kárného výboru důvodů pro vyloučení nebo zamítnutí; jsou-li takové důvody uplatňovány, rozhodne se o nich podle § 6, odst. 5. Nelze-li za vyloučené nebo zamítnuté členy opatřiti neprodleně náhradníky, buď závěrečné projednání odročeno.
(2) Poté zahájí předseda kárného výboru závěrečné projednání a připomene členům kárného výboru, že jsou povinni pozorně sledovati průběh jednání a po jeho skončení hlasovati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
(3) Nato dá předseda přivolati osoby obeslané k závěrečnému projednání do jednací místnosti a udělí přítomným svědkům a znalcům potřebné poučení. Po tomto poučení se vzdálí svědkové a znalci z jednací místnosti, ačli snad předseda nenařídí, aby znalci v ní setrvali již od výslechu obviněného až do skončení projednání.
(4) Nedostaví-li se svědkové a znalci, kteří jsou vojenskými osobami v činné službě a konají ji v sídle kárného výboru, učiní předseda kárného výboru, pokud je to účelné, opatření, aby jim jejich velitelství (úřad) rozkázalo, aby se ihned dostavili k závěrečnému projednání. Nedostaví-li se jiní svědkové a znalci, rozhodne kárný výbor teprve za průvodního řízení, čeho třeba zaříditi, zvláště zda je proto nutno odročiti závěrečné projednání.
(5) Poté zjistí předseda, zda jsou v jednací místnosti všechny předměty, jichž je k provedení důkazů třeba, a udělí slovo kárnému žalobci, který přečte kárnou žalobu.
(6) Po přečtení kárné žaloby vyslechne předseda obviněného. Je-li více obviněných, určí předseda pořad jejich výslechu; shledá-li toho potřebu, nařídí, aby každý z nich byl vyslýchán v nepřítomnosti druhých. Odchyluje-li se obviněný od výpovědi, kterou učinil ve vyšetřování, otáže se ho předseda po příčině toho; v tomto případě může též předseda dát přečísti zápis o jeho dřívější výpovědi. Tento zápis se přečte také, nechce-li obviněný vypovídati nebo není-li přítomen.
(7) Když předseda kárného výboru skončil výslech obviněného, mají členové kárného výboru, kárný žalobce a obhájce právo dávati k doplnění výslechu otázky. Předseda může však naříditi, aby předmět otázky mu byl napřed oznámen, načež dá obviněnému příslušnou otázku sám. Považuje-li předseda otázku danou neb navrženou kárným žalobcem nebo obhájcem za nepřípustnou a trvají-li tito na ní, rozhodne o přípustnosti otázky kárný výbor.
(8) Po výslechu obviněného zahájí předseda průvodní řízení, v němž se provedou všechny potřebné důkazy. Za průvodního řízení mohou kárný žalobce, obviněný a obhájce navrhovati nové průvodní prostředky nebo opakovati návrhy průvodních prostředků za vyšetřování zamítnuté. O návrzích rozhoduje kárný výbor. Pro výslech svědků a znalců platí obdobně ustanovení §§ 20 a 22. Obviněný musí býti po každém provedeném důkazním prostředku vyzván, aby se o něm vyjádřil; právo na takové vyjádření má i obhájce a kárný žalobce.
(9) Usnese-li se kárný výbor za průvodního řízení na tom, aby byly připuštěny další průvodní prostředky, může, je-li toho třeba, závěrečné projednání odročiti. Při pokračování v odročeném jednání musí býti přítomni stejní členové; není-li tomu tak, musí předseda při zahájení pokračování zpraviti členy o dosavadních výsledcích projednání a k návrhu kárného žalobce nebo obviněného znovu opakovati podstatné důkazy.
(10) Jakmile byly provedeny všechny důkazy připuštěné kárným výborem, prohlásí předseda průvodní řízení za skončené a udělí slovo kárnému žalobci, který zhodnotí výsledky provedeného řízení svědčící jak ve prospěch, tak i v neprospěch obviněného, a podá konečný návrh. Kárný žalobce navrhne, aby obviněný byl uznán vinným pro ty činy, pro které byla věc odkázána k závěrečnému projednání; míní-li však, že obvinění prokázáno není, nebo že čin nelze obviněnému přičítati, omezí se na návrh, aby kárný výbor posoudil rozhodné skutečnosti a podle toho učinil konečné usnesení.
(11) Nato udělí předseda slovo obviněnému (obhájci). Hlásí-li se poté ještě kárný žalobce o slovo, budiž mu uděleno; poslední slovo náleží však obviněnému.
(12) Poté prohlásí předseda závěrečné projednání za skončené a kárný výbor se odebéře k poradě o konečném usnesení.