§ 28
Obhájce
(1) Obviněný může míti před kárným výborem buď obhájce, kterého si zvolil sám (obhájce přibraný), nebo obhájce, který mu byl ustanoven velitelstvím (úřadem), u něhož jest zřízen kárný výbor (obhájce určený); přibraný obhájce může býti zvolen již za vyšetřování, určený obhájce se ustanovuje teprve pro závěrečné projednání.
(2) Přibraným obhájcem může býti kterýkoliv vojenský gážista v činné službě i mimo činnou službu, jakož i každý obhájce ve věcech trestních.
(3) Z vojenských gážistů v činné službě buďte obviněným zpravidla jako obhájci přibráni pouze vojenští gážisté, kteří jsou službou přiděleni v místě posádky, v níž je zřízen kárný výbor.
(4) Není-li obhájce obviněným přibraný vojenským gážistou v činné službě, musí kárnému výboru předložiti plnou moc, podepsanou obviněným.
(5) Obviněný může změniti obhájce, nezdrží-li se touto změnou řízení.
(6) Obhájcem určeným může býti jen vojenský gážista v činné službě, který koná službu v sídle kárného výboru, u něhož se koná závěrečné projednání, a to pokud možno z vojenských gážistů práva znalých.
(7) Obhájce z vojenských gážistů v činné službě nesmí míti hodnost vyšší než předseda kárného výboru.
(8) Obhájci - vojenští gážisté -, kteří proti zákazu uvedenému v § 19, odst. 6 zákona sdělí obsah spisu o kárném řízení s veřejností, dopouštějí se poklesku stíhaného kázeňsky podle části I zákona; dopustí-li se takového poklesku obhájce ve věcech trestních, buď o tom učiněno velitelstvím (úřadem), u něhož jest kárný výbor zřízen, oznámení příslušnému disciplinárnímu úřadu k dalšímu opatření. Totéž platí i tehdy, jestliže obhájci nezachovají v tajnosti podle § 21, odst. 4 zákona to, o čem se dověděli při jednání.