Článek 5
1. Příležitostná osobní doprava znamená jinou dopravu, než jsou dopravy uvedené v článcích 3 a 4 této dohody.
2. Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:
a) doprav, při nichž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících, kterou přiveze zpět do místa odjezdu ("cesty se zavřenými dveřmi");
b) doprav, při nichž se skupiny cestujících přepravují na území státu druhé smluvní strany, přičemž se autobus vrací na území státu, kde je registrován, prázdný.
3. Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 2, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany podle vnitrostátních právních předpisů platných na území státu této smluvní strany.
4. Příslušné orgány smluvních stran se navzájem informují o vydaných povoleních pro příležitostné přepravy.
5. Formu a druhy dokladů nezbytných pro provádění příležitostné osobní dopravy dohodne Smíšená komise zřízená podle článku 12 této dohody.